logo

Najděte si zájezd na Invia.cz

Nejzajímavější místa

ZOBRAZIT DALŠÍ MÍSTA
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Turistická víza
Ne
Povinná očkování Za předpokladu, že máte standardní základní očkování například proti tetanu, dětské obrně, spalničkám, příušnicím apod.
Ne
Další nemoci
Ne
Doporučené léky
Ne
Min. náklady na den Odhadované náklady na osobu a den při nízkonákladovém stylu cestování, tzn. spaní v hostelech, stravování u pouličních stánků, používání lokální dopravy apod. Nezohledňuje náklady na cestu do destinace nebo víza.
1000 - 1300 Kč
Turistická sezóna
červenec-srpen
Proč cestovat právě sem
horské scenérie
pěkné pláže
historická města
možnosti sportovního vyžití
Proč se zemi vyhnout
méně rozvinutá infrastruktura

Počasí

Průměrná denní teplota Deštivé dny Průměrná teplota moře
Bar
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
8 ° 9 ° 11 ° 14 ° 18 ° 21 ° 23 ° 23 ° 20 ° 17 ° 13 ° 10 °
13 13 12 12 9 7 5 5 7 9 14 14
13 ° 13 ° 147 ° 15 ° 17 ° 22 ° 23 ° 25 ° 22 ° 20 ° 18 ° 15 °
Podgorica
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
5 ° 7 ° 10 ° 14 ° 19 ° 23 ° 26 ° 26 ° 21 ° 16 ° 11 ° 7 °
12 12 12 13 10 9 5 6 7 9 14 13
Žabljak
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
-4 ° -3 ° 0 ° 3 ° 8 ° 12 ° 14 ° 14 ° 10 ° 6 ° 1 ° -2 °
16 16 16 16 15 16 12 11 11 12 15 16
Ulcinj
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
7 ° 8 ° 11 ° 14 ° 18 ° 22 ° 25 ° 25 ° 21 ° 17 ° 13 ° 9 °
12 12 12 12 8 7 4 4 7 10 13 12
14 ° 15 ° 15 ° 16 ° 19 ° 22 ° 25 ° 25 ° 23 ° 20 ° 18 ° 15 °

Černá Hora, hory i moře v jednom

Černá Hora (Crna Gora nebo Montenegro) je přímořský stát v západní části Balkánu a zároveň jedna z nejmladších evropských zemí. Jedná se o rozlohou malou zemi s různorodou geografií, takže se v jednu chvíli můžete koupat v moři a za pár hodin trekovat vysoko v horách. Svůj název prý Černá Hora získala podle tmavých lesů, které kdysi pokrývali stěny Dinárských Alp, vypínajících se nad Kotorským zálivem. Jednu z nejmenších evropských zemí začíná v poslední době objevovat i stále více turistů z Česka a Slovenska, kteří se rozhodli vyzkoušet něco jiného, než osvědčené chorvatské pláže a neváhají cestovat o několik stovek kilometrů dál až do Černé Hory.

Země se může pyšnit rozmanitou krajinou a velkolepými přírodními skvosty, jako je například kaňon řeky Tara, nejhlubší evropský kaňon nebo majestátní hory s křišťálově čistými jezery, které leží na dosah těch nejhezčích pláží Jadranu. Mnozí návštěvníci této země jistě ocení nejen přírodní krásy, ale i kulturní a historické dědictví a pohostinnost místních lidí. Z Černé Hory se stává také vyhledávané centrum adrenalinových a extrémních sportů, jako je caving, lezení po skalách, paragliding nebo rafting.

Černá Hora byla od roku 1878 až do roku 1918 nezávislým státem, následující roky se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, což bylo předchůdcem pozdější Jugoslávie. Od roku 1946 byla země jednou ze šesti socialistických republik Jugoslávie pod vedením prezidenta Tita. Počátkem 90. let 20. století se federace Jugoslávie začala postupně rozpadat a ze společného svazku vystoupily první státy, takže koncem roku 1992 tvořily společný stát jen Srbsko a Černá Hora. Ani toto spojení však netrvalo věčně a v roce 2006 se na základě referenda vyslovila většina obyvatel Černé Hory pro vystoupení z unie se Srbskem. Od té doby je Černá Hora nezávislým státem.

Prozkoumejte tohoto průvodce i mapu míst. Najdete zde nejdůležitější informace a tipy pro cestování po Islandu i nejzajímavější místa, která stojí za to vidět!

Co potřebujete vědět, než vyrazíte

Víza, vstup do země a cestovní dokumenty

Víza

Občané Česka, Slovenska, zemí EU a mnoha dalších států nepotřebují k turistickému pobytu v Černé Hoře víza a zároveň mohou na území země pobývat maximálně 90 dnů. Další návštěvu země lze uskutečnit až po uplynutí 180 dnů od data prvního vstupu na území Černé Hory. Ujistěte se, že vám bylo na hraničním přechodu do země uděleno vstupní razítko, vyhnete se tak případným problémům při dokazování délky vašeho pobytu.

Mohlo by se hodit:

Cestovní pas

Do země lze cestovat s pasem, jehož platnost by měla být alespoň dalších 6 měsíců od data vstupu do země. Do Černé Hory lze cestovat i se strojově čitelným občanským průkazem, v tom případě se ale délka možného pobytu v zemi zkracuje jen na 30 dnů.

Vstup do země

Kromě pasu nebo občanky nebudete potřebovat žádné další dokumenty. Přijíždíte-li do Černé Hory autem, ujistěte se, že máte s sebou technický průkaz a zelenou kartu, které černohorští celníci velmi často kontrolují.

V Černé Hoře se na cizince vztahuje přihlašovací povinnost, to znamená, že každý návštěvník země by měl být registrován a na konci pobytu zase odhlášen. Pokud budete ubytováni v hotelu, apartmánu a dalších komerčních ubytovacích zařízeních, provede za vás přihlášení a odhlášení hotel nebo majitel ubytovacího zařízení. Jinak se budete muset do 24 hodin sami registrovat na pobočce lokální turistické organizace (jejich seznam najdete zde) nebo na policejní stanici v místě pobytu, což vás bude stát zhruba 1 euro na osobu a den. Pokud budete během vašeho pobytu v Černé Hoře nocovat na více místech, musíte se registrovat v každé občině (obština), ve které strávíte více než 24 hodin.

Hraniční přechody

Černá Hora sousedí s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Kosovem a Albánií. Vstupní branou do země jsou kromě silničních a železničních přechodů také mezinárodní letiště v Podgorici a Tivatu a námořní přístavy Bar, Zelenika, Kotor, Tivat, Kumbor (Portonovi) a Budva. Seznam hraničních přechodů najdete na této stránce. Situaci na vybraných hraničních přechodech můžete sledovat prostřednictvím webových kamer zde.

Hranice mezi Černou Horou a Chorvatskem: se svým chorvatským sousedem sdílí Černá Hora pouze úzký pruh země. Hlavním silničním přechodem mezi oběma státy je přechod Debeli brijeg / Karasovići, v letní sezóně tu však bývá dost plno a čekací doba se může protáhnout i na několik hodin. Zkuste přijet brzy ráno, kdy tu bývá větší klid. Méně frekventovaným přechodem je menší přechod Kobila / Vitaljina, který leží blíže k pobřeží.

Hranice mezi Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou: mezi hlavní přechody patří Zubci / Sitnica, která leží na spojnici mezi městy Herceg Novi a Trebinje, případně Mostarem. O něco severněji leží přechod Ilino Brdo / Klobuk a dále Vraćenovići / Deleuša a Šćepan Polje / Hum, který leží na spojnici mezi Nikšičem, Plužine a Sarajevem. Silnice od hranice až do Foče na bosenské straně je však v příšerném stavu. Na severu Černé Hory mezi Sarajevem a městem Pljevlja se nachází ještě přechod Metaljka.

Hranice mezi Černou Horou a Srbskem: mezi největší přechody patří Dračenovac / Špiljani na spojnici mezi Rožaje, Berane a Novim Pazarem, Dobrakovo / Gostun na spojnici mezi Bijelo Poljem a Zlatiborem a Ranče / Jabuka. Mezi menší přechody patří Čemerno a Vuča / Godovo.

Hranice mezi Černou Horou a Kosovem: takřka jediným přechodem mezi oběma státy je přechod Kula / Kullë. Při vjezdu do Kosova budete muset zaplatit pojištění auta (15 EUR na 15 dní, 20 EUR na měsíc), protože na území Kosova neplatí naše zelená karta. Nezapomeňte na to, že Srbsko neuznává samostatné Kosovo, takže pokud vstoupíte do Kosova z jiné země, než ze Srbska, nebudete pak moci překročit kosovsko-srbské hranice.

Hranice mezi Černou Horou a Albánií: hlavními přechody mezi oběma zeměmi jsou Sukobin / Muričani na trase z Ulcinje do města Shkodra, Božaj / Hani Hotit na trase z Podgorice do Shkodry, Grnčar / Baškim v oblasti národního parku Prokletije. Nedávno byl otevřen také malý přechod Zatrijebačka Cijevna / Grabon v regionu Podgorice. Pozor na překročení albánsko-černohorské hranice při trekingu po národním parku Prokletije, k návštěvě druhé země je potřeba povolení.

navrhnout změnu
Zdraví a očkování

Do této destinace si sjednejte cestovní pojištění. Nejvýhodnější pojištění najdete na e-pojisteni.cz.

Očkování do Černé Hory

Do Černé Hory nepotřebujete žádná očkování, obzvláště pokud plánujete pouze pobyt v letoviscích na břehu Jadranu. Před cestou je dobré zkontrolovat platnost standardních očkování, jako je například očkování proti tetanu, dětské obrně, příušnicím, zarděnkám a dalším dětským nemocem. Před delší cestou do venkovských oblastí nebo do hor můžete zvážit očkování proti žloutence A a také vzteklině. Moderní vakcíny proti vzteklině a potřebný imunoglobulin totiž nejsou v Černé Hoře dostupné úplně všude.

Další možná zdravotní rizika

V létě se v přírodě vyskytují klíšťata, která mohou přenášet velmi nebezpečnou klíšťovou encefalitidu. Proti této nemoci existuje očkování a pokud nejste očkováni, během trekování v lesích noste alespoň dlouhé světlé oblečení a doma se pak prohlédněte.

(Upozornění! Informace o očkování mají pouze informativní charakter. Aktuální informace a doporučení vám poskytnou v centrech cestovní medicíny.)

navrhnout změnu
Peníze a náklady

Měna v Černé Hoře

Ačkoli Černá Hora zatím není členem EU, v zemi se platí eurem. V oběhu jsou bankovky v hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 EUR a mince v hodnotě 1, 2 EUR a 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů.

Mohlo by se hodit:

Náklady na pobyt v Černé Hoře

V porovnání se sousedními státy je Černá Hora o něco dražší, než Bosna a Hercegovina nebo Albánie a o něco levnější, než Chorvatsko. V rámci Černé Hory je levněji směrem od pobřeží ve vnitrozemí. Některé restaurace v nejturističtějších pobřežních městech nabízejí jídla za ceny podobné těm v západní Evropě.

Ubytování: ceny za ubytování závisí především na sezóně a také na tom, jestli jste si vybrali pobyt na pobřeží nebo v levnějším vnitrozemí. Mimo hlavní sezónu v červenci a srpnu se dají očekávat daleko nižší ceny. Počítejte s tím, že společně s cenou za pokoj zaplatíte i turistickou taxu ve výši zhruba 1 EUR za osobu a noc.

  • pokoj pro dva v hotelu střední kategorie: 50-100 EUR / noc
  • dvoulůžkový pokoj v horských střediscích: cca 50 EUR / noc
  • apartmán v levném guesthousu: 15-30 EUR / noc
  • hostel: do 20 EUR
  • bungalov v národním parku: 30 EUR / noc
  • kemp: 2.50-3 EUR / osoba / noc

Jídlo: ceny za potraviny v supermarketu a jídlo v restauracích nejsou vysoké a pokud se vyhnete klasickým turistickým podnikům na pobřeží, ušetříte ještě víc.

  • jídlo v restauraci (seafood): 10-15 EUR
  • Njeguški stek (plněný vepřový kotlet): 8-10 EUR
  • pizza nebo těstoviny v restauraci: 4-8 EUR
  • dezerty: 2-3.50 EUR

Doprava: veřejná doprava v Černé Hoře je levná, kupříkladu vlak z Podgorice do Baru stojí 2.40 EUR (jízdenka do 2. třídy), autobus z Podgorice do Budvy 4-5 EUR, trajekt pendlující mezi městečky Lepetane a Kamenari při ústí do Kotorského zálivu vyjde na 4.50 EUR za auto.

Vstupy a trakce: vstupné do národního parku vyjde na 2-3 EUR, půldenní potápěčský výlet se zapůjčeným vybavením a dvěma ponory v ceně vyjde na 70 EUR.

Orientační ceny v Černé Hoře

  • pivo v supermarketu (0,5l): cca 1 EUR
  • pivo v restauraci: 2-2.50 EUR
  • káva v restauraci: 1-2 EUR
  • chleba (1 kg): 0.80 EUR
  • litr mléka: 0.60-1.20 EUR
  • výšlap k pevnosti sv. Jana nad Kotorem, 8 EUR
  • hodinová projížďka loďkou po Skadarském jezeře, cca 20 EUR
  • celodenní skipass pro dospělého: 10-15 EUR

Výměna peněz

Eura si bez problémů vyměníte ve všech českých směnárnách a bankách.

Bankomaty

Bankomaty najdete především ve větších městech a turistických oblastech. Za výběr peněz z bankomatu můžete zaplatit poplatek, záleží mimo jiné na tom, u jaké banky máte vedený účet. V našem případě byl započítán poplatek ve výši 4,90 EUR, ale třeba banka Raiffeisen nabízí i zahraniční výběry zdarma. Pokud je to možné, vybírejte peníze v bankomatech bank, které patří do stejné bankovní skupiny, jako je vaše banka - zaplatíte jen minimální poplatek. Například Podgorička banka spadá do skupiny Société Générale group, kam také patří naše Komerční banka, Erste Bank AD Podgorica patří zase do stejné bankovní skupiny jako Česká spořitelna. Bankomaty často nabízí dvě možnosti přepočtu, buď s přepočtem na českou korunu nebo konverzi v místní měně. V tomto případě raději volte výběr bez konverze v lokální měně. Převod na koruny je totiž skoro vždycky nevýhodný. V našem případě to byl skoro tisíci korunový rozdíl.

Platby kartou

Platební kartou lze bez omezení platit ve větších restauracích (možná se vás zeptají předem, jestli chcete platit hotově nebo kartou), v hotelech, supermarketech, na čerpacích stanicích a dalších místech. Hotovost vyžadují menší provozovny, obchůdky nebo menší apartmány.

Devizové předpisy

Pokud do země přivážíte hotovost převyšující částku 10.000 EUR, nebo ekvivalent této částky v cizí měně, je třeba tuto sumu deklarovat u celních orgánů.

navrhnout změnu
Počasí a nejvhodnější doba k návštěvě

Počasí v Černé Hoře

Černá Hora je sice malý stát, díky velkým rozdílům v nadmořské výšce má jiné klima pobřeží, centrální část i horské oblasti na severu země. Pobřeží Jaderského moře má typicky středozemní klima s teplými suchými léty a mírnými vlhkými zimami. Centrální část země má specifické klima, kdy letní teploty mohou být vyšší a zimní chladnější než na pobřeží. Nejteplejší léta pravidelně zažívají obyvatelé tzv. Zetské nížiny, která se táhne od Podgoricy až po Skadarské jezero. Podgorica je mimochodem nejteplejším městem Černé Hory a také městem s nejvyšším počtem tropických dní v roce, kde se letní teploty mohou šplhat až ke 40°C. Naopak nejnižší roční teplotní průměry má středisko Žabljak v národním parku Durmitor. Severní oblasti Černé Hory mají horské klima s příjemnějšími teplotami během léta a sněhovou pokrývkou a mrazy v zimě. Horské oblasti nad Kotorským zálivem jsou jedním z nejdeštivějších míst Evropy. Ačkoli většina srážek spadne na pobřeží během zimních měsíců, v horách může pršet v podstatě kdykoliv. Pro zajímavost, město Crkvice je údajně nejdeštivějším místem v Evropě s průměrným ročním úhrnem srážek 4928 mm.

Mohlo by se hodit:

Nejlepší doba pro návštěvu Černé Hory

Většina turistů přijíždí v hlavní letní sezóně v červenci a srpnu. Je to ideální doba na koupání a slunění se u moře, bohužel ale také období, kdy jsou ceny za ubytování, restaurace a další turistický servis na vrcholu. Dalším mínusem léta jsou davy turistů, kteří zaplní pláže a přímořská letoviska, jako je třeba Budva nebo Kotor. V těchto oblastech se pak tvoří nekonečné dopravní zácpy a špatně se hledá volné místo na zaparkování. V tuto dobu je ideální vyrazit do hor, kde je v létě příjemné klima na podnikání pěších výletů.

Vedlejší sezóna panuje od května do června a pak v září a říjnu. Ovšem pozor, na přelomu září a října restaurace na pobřeží pomalu zavírají a sezóna se rychle chýlí ke konci, stejně tak mnoho podniků a ubytovacích zařízeních nemá na jaře ještě otevřeno. Mimo sezónu mohou být také hůře dostupné některé aktivity. Chcete-li se vykoupat v moři a přitom se netísnit s davy turistů, přijeďte v září, kdy má moře zhruba 22°C. V říjnu bývá přes den pěkně slunečno, večer a brzy ráno je už ale chladněji, navíc se začíná brzy stmívat.

Ani zima nemusí být špatným obdobím, a to zejména pro ty, kteří si chtějí zalyžovat v celkem neobvyklé lyžařské destinaci. Lyžařská sezóna v zimních střediscích Černé Hory probíhá přibližně od prosince do března. V zimních centrech, jako je třeba Kolašin nebo Žabljak může být problém najít volné ubytování. Většina hotelů a restaurací na pobřeží má zavřeno a ty, které zůstaly otevřené, nabízí příjemně nízké ceny.

navrhnout změnu
Bezpečnost

Do této destinace si sjednejte cestovní pojištění. Nejvýhodnější pojištění najdete na e-pojisteni.cz.

Černá Hora je pro turisty bezpečným státem. Kriminalita v zemi je relativně nízká, zvýšený příliv turistů však vždy láká také nejrůznější kapsáře a zlodějíčky. Na své věci a doklady si dávejte pozor zejména na nejturističtějších místech, jako je například Budva nebo Kotor. Určitě nenechávejte věci bez dozoru na plážích nebo viditelně v zaparkovaném autě.

Daleko větším nebezpečím, než kriminalita, jsou černohorské silnice. Černá Hora je velmi hornatá země s ne příliš rozvinutou dopravní infrastrukturou. Ačkoli hlavní silnice směřující k pobřeží jsou v dobrém stavu, obecně chybí dálnice, které by usnadnily a zrychlily cestování po zemi. Některé komunikace na venkově nebo v horských oblastech jsou ve špatném stavu nebo jsou velmi úzké (viz doprava).

Černá Hora se stává jedním z center balkánských adrenalinových sportů a turistiky. Vybírejte si pouze spolehlivé společnosti a při provozování těchto aktivit dbejte na řádné vybavení a ochranné prvky. Na horských túrách nepodceňujte počasí.

navrhnout změnu
Jídlo a kultura

Kuchyně Černé Hory

V kuchyni Černé Hory se mísí vlivy západu i východu, takže na jídelních lístcích černohorských restaurací najdete jak jídla charakteristická pro všechny země bývalé Jugoslávie, jako jsou například čevapćići, pljeskavica nebo ražnići, tak i pokrmy, které jsou typické pro celý Balkán či jídla původem z Turecka, Řecka nebo Itálie.

Pro vnitrozemí Černé Hory jsou příznačné pokrmy bohaté na maso, a to nejčastěji jehněčí, vepřové nebo telecí. Důležitou surovinou v místní kuchyni je také mléko, které je základní surovinou pro výrobu sýrů nebo oblíbeného kajmaku, krémového sýru, který skvěle chutná na chlebu nebo s vařenou bramborou. Nezapomeňte ochutnat místní pršut, Njeguški pršut, prvotřídní gastronomickou specialitu Černé Hory. Sušená šunka původně pochází z vesnice Njeguši, ležící na úpatí hory Lovćen, takže ji můžete ochutnat až budete projíždět kolem - šunku během léta prodávají vesničané ve stáncích kolem silnice.

Na pobřeží Jadranu si můžete dopřát ryby a mořské plody, k přípravě jídel se hojně využívá lokální zelenina, jako rajčata, lilky, papriky a samozřejmě olivový olej, stejně jako i v jiných středomořských zemích.

Kolem Skadarského jezera se připravují sladkovodní ryby, jako je kapr, pstruh nebo úhoř, které se nejčastěji udí nebo pečou, v přímořských oblastech zase mořské ryby a plody moře.

Černohorská vína sice nejsou tak známá, ale chutnají skvěle. Nejznámější místní odrůdou vína je červený Vranac a bílý Krstač. Nejznámější vinařské oblasti najdete na svazích kolem Skadarského jezera.

Mezi nejpopulárnější značky piva patří Nikšićko, které koupíte v každém supermarketu nejen v Černé Hoře, ale i v dalších balkánských zemích. Z tvrdšího alkoholu se hojně pije rakija, která se pálí z různých druhů ovoce nebo loza, bílá brandy vyrobená z hroznů. Výbornou variantu hroznové brandy z Podgorice koupíte pod názvem Crnogorski Prvijenac.

Typická jídla Černé Hory

  • Riblja čorba: rybí polévka.
  • Pljeskavica: karbanátek z mletého masa a koření, typický pro celý Balkán.
  • Ćevapčići: šišky z mletého masa, další pokrm společný pro země Balkánu.
  • Kačamak: původem turecké jídlo je kukuřičná kaše s bramborem a sýrem.
  • Popeci: maso plněné pršutem a kajmakem se obalí v mouce a rozšlehaném vejci a osmaží na pánvi.
  • Raštan: kapustové listy vařené s bramborami, kořením a masem.
  • Kaštradina: pokrm se původně připravoval ze sušeného jehněčího nebo skopového masa, odkud také pramení jeho název. Jedná se o dušené maso se zeleninou a kořením.

Lidé a náboženství

Černá Hora je domovem pestré směsice nejrůznějších národů, kde vedle Černohorců žijí menšiny Srbů, Bosňanů, Chorvatů, Albánců a dalších národů. Populace Černé Hory se pohybuje jen kolem 650.000. Černohorci jsou obecně velmi pohostinní lidé, což je markantní především v oblastech ve vnitrozemí a obyčejní lidé považují za velkou čest pozvat cizí hosty na skleničku rakije nebo vína. Náboženství hraje ve společnosti významnou roli a každý návštěvník by tak měl respektovat místní pravidla. Při návštěvě kostelů a klášterů proto dbejte na adekvátní oblečení, tílka nebo třeba krátké sukně nejsou pro prohlídku těchto posvátných míst příliš vhodná.

Dominantním náboženstvím je pravoslavná církev, ke které se hlásí více než 72% obyvatelstva země.

navrhnout změnu
Nákupy a cla

Co si z Černé Hory přivézt

Na trzích a v obchodech se suvenýry jsou k dostání řemeslné výrobky, jako je keramika nebo vyšívaný textil. Turisté si také často kupují typickou černohorskou čepičku, často s vyšitým znakem Černé Hory, zvanou kapa a další charakteristické oblečení. Z gastronomických produktů si můžete koupit místní pršut, horské sýry nebo lokální alkohol, jako je například rakije nebo typická černohorská vína.

Celní předpisy

Černá Hora zatím není členem EU, proto se dovoz některých produktů řídí jinými pravidly, než na které jsme zvyklí třeba z Chorvatska. Do země se například nesmí dovážet brambory, ostatní ovoce a zelenina smí být dovážena pouze v balené formě do hmotnosti 5 kg. Čaj, káva nebo sušené ovoce smí být dovezeno pouze v množství nepřevyšující 1 kg.

Do Černé Hory můžete dále bezcelně dovézt:

  • 200 ks cigaret nebo 100 ks doutníčků nebo 50 ks doutníků nebo 250 g tabáku
  • 1l alkoholických nápojů s obsahem alkoholu převyšujícím 22% nebo 2l alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 22%, 4l nešumivého vína (ne šumivého), 16l piva

Dále je možné dovézt zboží nekomerční povahy v hodnotě do 300 EUR (cestujete-li po zemi) nebo do 430 EUR (cestujete-li letadlem nebo lodí) nebo do 150 EUR u všech cestovatelů mladších 15 let. Osobám mladším 17 let není povoleno dovážet žádné alkoholické ani tabákové výrobky.

Do země je rovněž povoleno dovézt léky pro osobní potřebu na dobu maximálně 6 měsíců, kromě léků obsahujících drogy a psychotropní látky (ty podléhají samostatnému povolení). Cestující, kteří potřebují k léčbě tyto látky, potřebují speciální potvrzení od lékaře.

Vývoz starožitností, uměleckých předmětů a dalších předmětů kulturního významu podléhá povolení Ministerstva kultury Černé Hory.

Zakázán je vývoz ohrožených živočišných a rostlinných druhů. Export a import zbraní a střeliva podléhá příslušnému povolení a je třeba doložit důvod transportu.

Mohlo by se hodit:

navrhnout změnu
Praktické informace
Elektrické zásuvky

Elektřina

220 V, 50 Hz

Čas

V Černé Hoře platí středoevropský čas a je zde tudíž stejný čas, jako v České republice.

Telefonní předvolba

+382

Jazyk

Oficiálním jazykem je černohorština, můžete se také setkat s chorvatštinou, bosenštinou nebo srbštinou, které až na pár odchylek znějí v podstatě stejně. Na východě země u hranice s Albánií se hovoří také albánsky. S angličtinou obvykle není problém, zejména co se týká komunikace s lidmi pracujícími v turistickém průmyslu. Pokud se nedomluvíte anglicky, zkuste češtinu, oba jazyky mají hodně společných slov.

V Černé Hoře se používá latinka i cyrilice. Obě abecedy mají rovné postavení, což je zakotveno i v černohorské ústavě.

Telefonování a internet

Černá Hora zatím není členem EU, takže za volání nebo brouzdání po internetu zaplatíte nemalé peníze. Náš nejmenovaný domovský operátor například nabízí volání z Černé Hory do ČR a do zemí EU a zbytku Evropy za 42,35 Kč za minutu, esemesku za 12,10 Kč a data za 3,90 Kč za 1 MB.

Bezplatné wifi připojení nabízí většina ubytování, restaurací, kaváren apod. a s kvalitou a rychlostí připojení jsme většinou neměli žádné problémy. Pokud chcete být neustále online, můžete si koupit předplacenou SIM kartu s daty, třeba od společnosti m:tel s 500 GB na 15 dnů za 10 EUR.

Co si nezapomenout s sebou

  • doklady od auta (technický průkaz a zelenou kartu)
navrhnout změnu
Důležité adresy a kontakty

Velvyslanectví Černé Hory ve Vídni

Lothringerstrasse 14-16, Top II/3, 1030 Vienna, telefon: 00431-512 08 99, email: austria@mfa.go.me, web: www.me-austria.eu

Velvyslanectví České republiky v Podgorici

Partizanski put 6A - Tološi, 81 000 Podgorica, telefon: + 382 202 811 03, fax: + 382 202 811 01, nouzová linka: stálá diplomatická a konzulární pohotovost: + 382 693 388 00, email: podgorica@embassy.mzv.cz, konzulární úsek: consulate_podgorica@mzv.cz, web: www.mzv.cz/podgorica, diplomatická a konzulární působnost pro Černou Horu, provozní hodiny úřadu: (Po-Čt) 7:45-16:45, (Pá) 7:45-14:15, konzulární oddělení: (Út, Čt) 9:00-13:00.

Důležitá telefonní čísla

Policie (policija) 122, ambulance (hitna pomoć) 124, hasiči (vatrogasna služba) 123, silniční asistenční služba 19807

navrhnout změnu
DOPRAVA
UBYTOVÁNÍ
UDÁLOSTI A AKCE
AKTIVITY

Nejlepší nabídky pro cestovatele