logo

Doporučené plány cesty

Najděte si zájezd na Invia.cz

Nejzajímavější místa

ZOBRAZIT DALŠÍ MÍSTA
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Turistická víza
Ne (Slovinsko je členem EU)
Povinná očkování Za předpokladu, že máte standardní základní očkování například proti tetanu, dětské obrně, spalničkám, příušnicím apod.
Ne
Další nemoci
Ne
Doporučené léky
Ne
Min. náklady na den Odhadované náklady na osobu a den při nízkonákladovém stylu cestování, tzn. spaní v hostelech, stravování u pouličních stánků, používání lokální dopravy apod. Nezohledňuje náklady na cestu do destinace nebo víza.
1000 - 1400 Kč
Turistická sezóna
červen-srpen, na horách prosinec-březen
Proč cestovat právě sem
krásné horské scenérie
outdoorové aktivity
historická města
termální lázně
krasové oblasti s jeskyněmi
vinařské regiony
Proč se zemi vyhnout
slovinské pláže bohužel nepatří k top plážím Jadranu

Počasí

Průměrná denní teplota Deštivé dny Průměrná teplota moře
Ljubljana
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
0 ° 2 ° 6 ° 10 ° 15 ° 18 ° 20 ° 20 ° 16 ° 10 ° 5 ° 1 °
8 7 8 10 11 12 10 9 9 10 9 9
Portorož
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
4 ° 5 ° 7 ° 12 ° 16 ° 20 ° 23 ° 22 ° 18 ° 14 ° 8 ° 5 °
7 6 7 8 9 8 6 6 8 8 9 7
9 ° 8 ° 9 ° 12 ° 18 ° 22 ° 24 ° 24 ° 22 ° 19 ° 15 ° 12 °
Kredarica (Julské Alpy)
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
-7 ° -8 ° -7 ° -5 ° 0 ° 3 ° 6 ° 6 ° 4 ° 0 ° -4 ° -6 °
10 9 12 15 16 16 14 13 11 11 11 10
Murska Sobota
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
-1 ° 1 ° 5 ° 10 ° 15 ° 18 ° 20 ° 19 ° 15 ° 9 ° 4 ° 0 °
5 5 6 8 10 10 9 9 8 7 7 7

Slovinsko - země malá rozlohou, ale velká svým přírodním bohatstvím

Rozlohou přibližně čtyřikrát menší než Česká republika se Slovinsko řadí mezi nejmenší evropské země, co do přírodních krás, ale předčí i turisticky daleko navštěvovanější destinace. Slovinsko začíná objevovat i stále více návštěvníků z Česka, pro které je ideální a hlavně blízkou zemí, kde mohou uspokojit své touhy strávit aktivní dovolenou. Slovinsko je velmi rozmanitá země, severozápad země vyplňují Julské Alpy, oáza klidu s dravými modrozelenými řekami, vodopády, jezery a horskými scenériemi a skvělé místo nejen pro milovníky horské turistiky, ale i lyžování nebo raftingu. Z hor se můžete přesunout k sice krátkému, ale malebnému pobřeží Jaderského moře s oblázkovými plážemi a pitoreskními městy, jako je Piran. Na východní straně země, směrem k Maďarsku, se rozkládá turisty opomíjený kout Slovinska, který však může nabídnout termální lázně, města prodchnutá historií i malebnou krajinu s vinicemi.

Prozkoumejte tohoto průvodce i mapu míst. Najdete zde nejdůležitější informace a tipy pro cestování po Slovinsku i nejzajímavější místa, která stojí za to vidět!

Co potřebujete vědět, než vyrazíte

Víza, vstup do země a cestovní dokumenty

Víza

Slovinsko je součástí Evropské unie, takže pro vstup na jeho území nepotřebujete žádné vízum. Občané České a Slovenské republiky a dalších členských zemí EU mohou ve Slovinsku pobývat až 3 měsíce, aniž by museli žádat o povolení k pobytu. Při dlouhodobějších pobytech je nutná registrace pobytu na příslušném úřadě v místě bydliště.

Mohlo by se hodit:

Cestovní pas

Pro návštěvu Slovinska vám stačí platný cestovní pas nebo občanský průkaz.

Hraniční přechody

Slovinsko sousedí s Rakouskem, Itálií, Chorvatskem a Maďarskem. Slovinsko je součástí Schengenského prostoru, což mimo jiné znamená, že přes hraniční přechody s Itálií, Rakouskem a Maďarskem projedete bez kontroly. Na slovinsko-chorvatských hranicích stále probíhají kontroly cestovních dokladů a v letních měsících se proto často tvoří dlouhé kolony aut.

Slovinská pozemní hranice měří celkem 1.370 km, mezi Slovinskem a okolními státy funguje více než stovka hraničních přechodů. Některé přechody jsou ale vyhrazeny pouze pro občany Slovinska a příslušné sousední země. Kromě pozemních přechodů lze do země vstoupit také přes tři námořní (Koper, Piran, Izola) a tři letecké (Ljubljana, Maribor, Portorož) přechody.

  • Hranice mezi Slovinskem a Rakouskem je dlouhá 318 km a hlavními přechody jsou: Wurzenpass / Podkoren, Karavanke (Karawankentunnel), Loibltunnel / Ljubelj a Spielfeld / Šentilj.
  • Pozemní hranice mezi Slovinskem a Itálií je dlouhá 232 km, obě země sdílí i námořní hranici. Mezi hlavní silniční přechody patří: Škofije, Krvavi Potok, Vrtojba, Fernetiči a Rateče.
  • Hranice mezi Slovinskem a Maďarskem měří 102 km, hlavními přechody jsou Dolga Vas a Pince.
  • Nejdelší hranici sdílí Slovinsko se svým jižním sousedem, Chorvatskem. Mezi oběma státy je otevřeno celkem 57 pozemních přechodů, z toho ale jen 32 přechodů mohou využívat i turisté z jiných zemí, ostatní jsou určeny je pro přechody místních obyvatel. Mezi hlavní silniční přechody patří Dragonja / Kaštel (oblast Istrije), Jelšane / Rupa (směr ze západního Slovinska do Rijeky), Obrežje / Bregana (směr z Ljubljany do Záhřebu), Gruškovje / Macelj (směr z Mariboru a Ptuje na Záhřeb) a Središče ob Dravi / Trnovec (směr z Mariboru a Ptuje na Čakovec a Varaždin). Všechny uvedené přechody jsou otevřeny nonstop a mohou je využívat i cizinci. Více informací najdete na stránce www.policija.si.
navrhnout změnu
Zdraví a očkování

Do této destinace si sjednejte cestovní pojištění. Nejvýhodnější pojištění najdete na e-pojisteni.cz.

Občané Evropské unie, kteří vlastní evropský průkaz zdravotního pojištění, mají přístup do všech slovinských státních zdravotnických zařízeních, a to za stejných podmínek, jako mají místní obyvatelé. Výjimkou jsou soukromá zařízení, ve kterých se za ošetření a zákroky platí. Plánujete-li v Slovinsku provozovat adrenalinové aktivity, jako je například paragliding, lezení po skalách nebo rafting, je lepší se připojistit.

Očkování do Slovinska

Ve Slovinsku nehrozí žádné riziko nebezpečných nemocí, takže pokud máte v pořádku všechna standardní očkování, jako očkování proti tetanu, dětské obrně, příušnicím, zarděnkám a dalším dětským nemocem, nemusíte už další očkování řešit. Podle toho, na jak dlouho se do Slovinska chystáte, v jakých podmínkách zde budete pobývat a jaké aktivity a práci zde budete vykonávat, můžete zvážit očkování proti žloutence A a B. Slovinsko patří k zemím s výskytem vztekliny, takže pokud už předem víte, že se dostanete nebo můžete dostat do nějakého kontaktu s divokými zvířaty, můžete se nechat proti tomuto onemocnění očkovat.

Další možná zdravotní rizika

Během pobytu a táboření v přírodě, obzvláště v období mezi dubnem a říjnem, dávejte pozor na klíšťata, která mohou přenášet řadu nebezpečných onemocnění, jako je třeba encefalitida nebo borelióza. Riziko nakažení klíštěte snížíte používáním repelentů, které vás ochrání i před dotěrnými komáry.

Voda z vodovodu je v celém Slovinsku pitná.

(Upozornění! Informace o očkování mají pouze informativní charakter. Aktuální informace a doporučení vám poskytnou v centrech cestovní medicíny.)

navrhnout změnu
Peníze a náklady

Měna ve Slovinsku

Ve Slovinsku se platí eurem (EUR, €, 1 Euro = 100 centů), které nahradilo slovinský tolar v roce 2007. V oběhu jsou bankovky v hodnotě 5, 10, 20, 50, 100 a 500 EUR a mince v hodnotě 1 a 2 EUR a 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů. Zde zjistíte aktuální kurz eura k české koruně.

Mohlo by se hodit:

Náklady na pobyt ve Slovinsku

Ceny ve Slovinsku jsou obecně o něco vyšší než v Česku. V rámci země je o něco dráž v přímořských a horských letoviscích, než ve zbytku Slovinska.

Ceny ubytování dost závisí na sezóně. V létě, které je považované za hlavní sezónu, jsou ceny na vrcholu, mimo léto hotely obvykle zlevňují. Další vrchol sezóny přichází v zimě a především kolem období Vánoc v horských střediscích.

Ubytování: Noc v kempu pro dospělého stojí v hlavní sezóně něco kolem 15 EUR, záleží na vybavení kempu. Děti platí zhruba o třetinu až polovinu méně, co dospělí. Mimo sezónu jsou ceny nižší. Noc ve společné hostelové noclehárně vyjde na 10-25 EUR v závislosti na lokalitě a sezóně, některé hostely nabízí i soukromé pokoje za cenu kolem 40 EUR na noc. Apartmán nebo penzion pro dva vás vyjde na 50 až 80 EUR za noc, tříhvězdičkový hotel na 80 až 150 EUR a čtyřhvězdičkový hotel od 150 EUR výš. Ceny berte orientačně, záleží na tom, na jak atraktivním místě jste a v jakou dobu. Ať už v hotelu, apartmánu nebo kempu, k ceně ubytování se obvykle připočítává turistická nebo městská daň, což je lepší si předem ověřit. Například v kempu u jezera Bled se k základní ceně připočítávala ještě turistická daň 3,13 EUR za dospělého na noc, na pobřeží to byly 2 eura denně. V hotelu v Ljubljaně se platila městská daň 3.13 eura a v apartmánu v Bovci turistická daň 2 eura za dospělého a noc.

Během treků v horách budete možná nuceni přespat v horských chatách. Cena za nocleh pro dospělého závisí na stupni komfortu a pohybuje se v rozmezí od 22 EUR za postel ve společné noclehárně až po 28.50 EUR za postel v pokoji pro dva. Kromě toho se platí poplatek za ložní prádlo cca 4 EUR a samozřejmě turistická taxa zhruba 2 EUR. Členové národních horských klubů a asociací mají nárok na slevu 30-50%. Některé chaty nabízí i teplá jídla a občerstvení, sice s přirážkou, ale s ohledem na to, v jakých končinách se nacházíte, se nejedná o nijak závratné sumy. Ceny hlavních jídel se pohybují od 6 do 12 EUR, půllitr piva koupíte za 4.50 EUR, čaj za 1.80 EUR a velkou láhev balené vody za 4.40 EUR.

Jídlo: Ceny jídel v restauraci záleží především na lokalitě, pokud se zaměříme na turističtější místa, dáte v průměrné restauraci 4-5 EUR za zeleninový salát, 6-8 EUR za menší jídlo, 7-10 EUR za pizzu, 13-15 EUR za grilovanou rybu a kolem 20 EUR za steak. Jídlo ve fast foodu typu hamburger nebo kebab stojí 5-7 EUR. Potraviny v supermarketech jsou na srovnatelné úrovni s cenami v Česku. Nejrozšířenějším řetězcem supermarketů je Mercator, který najdete snad v každém slovinském městě.

Doprava: Vzhledem k tomu, že většina lidí cestuje po Slovinsku vlastním autem, budou vás nejspíš zajímat ceny pohonných hmot, které se pohybují na srovnatelné úrovni, jako v Česku. Cestujete-li tedy přes tuto zemi do Rakouska, Itálie nebo do Chorvatska, natankujte si ve Slovinsku, kde vyjde benzín nejlevněji. Litr benzínu i nafty stál v červenci 2020 1 až 1.10 EUR. Slovinská dálniční známka na auto stojí 15 EUR za týden nebo 30 EUR za měsíc. Počítejte s tím, že na mnoha parkovištích ve městech, vesnicích nebo u turisticky atraktivních míst se platí poplatek za parkování. Pro pořádek uvádíme i pár příkladů cen za použití veřejné dopravy. Jízdenka na autobus z Ljubljany do Bledu stojí 6.30 EUR, do Mariboru 11.40 EUR a do Koperu 9.60 EUR. V podobných relacích se pohybují ceny jízdenek na vlak, například jízdenka na vlak z Ljubljany do Mariboru stojí 9.60 EUR a z Ljubljany do Bledu 6.60 EUR.

Vstupy do památek a na atrakce: Možná vás překvapí poměrně vysoké vstupné do památek a na přírodní atrakce. Vstupné do soutěsky Vintgar například stojí 10 EUR, do Škocjanských jeskyní 20 EUR a na Bledský hrad 13 EUR.

Orientační ceny ve Slovinsku

  • pivo v restauraci (0,5l): 2.50-3.50 EUR
  • lokální pivo v supermarketu (0,5l): cca 1 EUR
  • litr mléka v supermarketu: cca 1 EUR
  • balená voda (1,5l): 0,50-0,70 EUR
  • litr benzínu: cca 1 EUR
  • jízda autobusem po Ljubljaně, 1.30 EUR (v rámci jedné zóny)
  • půjčení loďky na Bledu: 20 EUR na hodinu
  • pronájem dvou lehátek a slunečníku na pláži v Portoroži: 19 EUR za den

Výměna peněz, bankomaty, platby kartou

Ve Slovinsku se platí eury, které si běžně vyměníte v každé české bance nebo směnárně.

Bankomaty místních bank najdete v každém větším městě, pozor ovšem na bankomaty společnosti Euronet, které jsou často chytře rozmístěny v okolí turisticky nejpopulárnějších míst a v mnoha případech jsou i jedinou možností výběru hotovosti. Euronet účtuje majitelům cizích karet nehorázné poplatky, a proto z těchto bankomatů vybírejte eura jen v opravdu krajních případech.

Kartou se dá platit téměř všude, platební terminál mají i v pokladně u vstupu do vyhlášených přírodních atrakcí, jako jsou například Tolminská soutěska, soutěska Vintgar nebo vodopád Savica. Přesto najdete obchody nebo restaurace (a to i v centrech měst), které neakceptují karty, takže s sebou vždy mějte nějakou hotovost. Mince a bankovky nižších hodnot se vám budou určitě hodit na zaplacení parkoviště, protože v automatech není možné, až na pár výjimek, zaplatit kartou.

Devizové předpisy

Na občany ze zemí Evropské unie se nevztahují žádná omezení, co se týče množství dovážených peněz, občané ostatních států musí deklarovat hotovost vyšší než 10.000 EUR.

navrhnout změnu
Počasí a nejvhodnější doba k návštěvě

Počasí ve Slovinsku

Slovinsko je sice malá země, díky velmi rozmanité geografii však můžeme na území země pozorovat hned tři základní klimatické systémy, které se liší teplotně i srážkově. Nejteplejší oblastí je přímořský region (průměrná roční teplota v Portoroži je 12,8°C), kde panuje středozemní klima s teplými a suchými léty a mírnými a vlhkými zimami. Nejvíce zde prší na konci jara a podzimu. Pro přímořské oblasti jsou charakteristické větry jugo a bora, které se objevují několikrát do roka. Zatímco silná bora fouká od hor směrem k moři, jugo fouká naopak od moře směrem do vnitrozemí. Ve vnitrozemí Slovinska panuje kontinentální klima s chladnými zimami a horkými léty, doprovázenými občasnými bouřkami. Nejchladnější částí Slovinska jsou vysoko položené horské oblasti a horská údolí, kde převládá alpské klima.

Nejvíce srážek v roce spadne v horách na severozápadě Slovinska v Julských Alpách a Dinárských horách a také v Kamniško-Savinjských Alpách, naopak nejsušším regionem je Prekmurje na severovýchodě země, s ročními srážkovými úhrny jen kolem 800 mm.

Mohlo by se hodit:

Nejlepší období pro návštěvu Slovinska

Do Slovinska můžete vyrazit za koupačkou i na lyže, takže kdy vyrazit tak záleží především na tom, co chcete ve Slovinsku dělat. Koupání u moře je nejlepší v červenci a srpnu, kdy je voda nejteplejší, na druhou stranu v létě sem jezdí nejvíc turistů a ceny jsou na vrcholu. V záři je moře sice trochu studenější, za to je na pobřeží méně turistů. Pro vysokohorskou turistiku je nejlepší červenec, srpen, případně září. Ti, co mají v plánu zdolat Triglav, by si měli uvědomit, že v nejvyšších polohách leží sníh klidně i v květnu nebo v červnu a některé horské boudy bývají otevřeny jen přes léto. Pro výlety po městech nebo v údolích a níže položených přírodních zajímavostech je ideální jaro a podzim, vyhnete se tak davům turistů a nejvyšším cenám. Vodopády na jaře jsou v plné síle díky tajícímu sněhu, zatímco uprostřed parného léta byste mohli být zklamaní. V zimě se dá lyžovat, kempy ale mají vesměs zavřeno, stejně jako některé atrakce. Termální lázně jsou v provozu celoročně.

navrhnout změnu
Bezpečnost

Do této destinace si sjednejte cestovní pojištění. Nejvýhodnější pojištění najdete na e-pojisteni.cz.

Slovinsko patří mezi nejbezpečnější evropské země, kde si spíše vymknete kotník na některém treku, než že byste se stali terčem zlodějů. Ale jako všude jinde, i ve Slovinsku doporučujeme dávat si pozor na své osobní věci a cennosti, a to především na místech, kde se pohybuje větší množství lidí.

Spousta lidí jezdí do Slovinska kvůli túrám v horách a dalším outdoorovým a adrenalinovým aktivitám, jako je canyoning, paragliding nebo rafting, s čímž je spojené určité riziko úrazu. V horách nepřeceňujte své síly a nepodceňujte počasí, není nic horšího než potkat bouřku během horského treku. Horské řeky, jako je Soča, sice lákají ke koupání, voda má ale jen zhruba 5-8°C a koupel by vám tak mohla způsobit teplotní šok. Během raftingu nebo jízdy na kajaku byste měli být oblečení do neoprenu, který izoluje od chladu.

Při toulkách přírodou můžete narazit na potencionálně nebezpečná zvířata. Ve Slovinsku žijí dva druhy zmijí, jejichž uštknutí sice nebývá smrtelné, i tak byste měli co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. V divočině můžete dokonce spatřit medvědy, tato zvířata jsou však spíše plachá a pokud mají možnost, před člověkem se snaží raději utéct.

navrhnout změnu
Jídlo a kultura

Slovinská kuchyně

Slovinsko leží na křižovatce maďarské, balkánské, italské a rakouské kultury, což se samozřejmě odráží i ve zdejší kuchyni. Vlivy okolních národů jsou sice nejvíce patrné ve slovinském příhraničí, spoustu, původně neslovinských, jídel si ale běžně objednáte v restauracích po celé zemi. Třeba známá kranjská klobása je rakousko-uherským dědictvím, o jehož původ Slovinsko ještě nedávno soupeřilo se svým severním sousedem. Čevabčiči nebo burek (koláč z listového těsta plněný mletým masem nebo sýrem) mají spojitost s Balkánem, italskými raviolami se zjevně inspirovaly slovinské žlikrofi, plněné taštičky, kterými je proslulé především město Idrija a konečně bograč, připomínající guláš, je charakteristický pro Lendavu, která leží při maďarských hranicích.

A pak tu jsou regionální speciality. Bled například proslavil dezert ve tvaru kostky z vanilkové krému, šlehačky a tenké vrstvy křehkého listového těsta, zvaný blejska kremna rezina nebo také kremšnita, město Kranj zase kranjská klobása, mimochodem držitelka chráněné geografické známky EU. Z oblasti slovinského Krasu pochází ten nejlepší slovinský pršut a v horách se vyrábějí vynikající sýry jako je tolminc.

Nejrozšířenějšími pivy je Laško a Union, Union mimochodem vyrábí také ochucený radler. V poslední době se po celém Slovinsku rozšířila nabídka piv místních minipivovarů.

V malém Slovinsku najdete hned tři vinařské regiony. Málokdo by možná čekal, že vinná réva se tu pěstuje již od římských dob. Ačkoliv slovinská vína jsou v Evropě i u nás v podstatě neznámým pojmem, díky dostatku slunce a kvalitní půdě, na které se pěstuje vinná réva, dosahují vysoké kvality. Hlavními vinařskými regiony jsou Primorska (Přímořský region, kam spadá Vipava, Karst, Goriška Brda nebo okolí Koperu), Podravje (Podráví - Maribor, Slovenske Gorice, Ljutomer a další) a Posavje (Posáví - například Bela Krajina nebo Dolenjsko). Pro každý region je charakteristický odlišný druh vín, která se tu produkují. V Přímořském regionu si můžete objednat sklenku nebo koupit láhev bílé pinely nebo zelene či červené víno teran, pro Posáví je charakteristickou odrůdou suché červené víno metliška črnina a pro Podráví rizlink, sauvignon, pinot, tramín nebo chardonnay.

Kromě piva a vína můžete ochutnat také ovocné pálenky jako je slivovka (pálenka ze švestek), češnjevec (třešňová brandy), brinjevec (také brinovec, destilát z jalovce) a další.

Typická jídla

  • Jota: hustá polévka s masem, bramborami, zelím a fazolemi.
  • Bujta repa: polévka podobná jotě pochází z Prekmurje, kde se dělávala v období zabijaček. Polévka se připravuje z vepřového masa, červené řepy a jáhel.
  • Obara: polévka z masa a vnitřností.
  • Štruklji: slovinské plněné knedlíky se dělají na desítky způsobů. Mohou být sladké nebo slané, plněné sýrem, tvarohem, špenátem nebo třeba ořechy.
  • Ajdovi žganci: jedna z tradičních slovinských příloh se připravuje z pohanky a často se podává se zelím a klobásou nebo v polévce.
  • Bakalca: dušené skopové nebo hovězí maso, kořenová zelenina a rajčata se často servírují se žlikrofi.
  • Fritaja: s vaječnou omeletou na mnoho způsobů se můžete kromě Slovinska setkat i v Chorvatsku a dalších zemích.
  • Gibanica: tradiční slovinský dezert, původem z regionu Prekmurje, tvoří tažené těsto, proložené makovou, ořechovou, jablečnou náplní a tvarohem.

Lidé a náboženství

Slovinsko má zhruba jen 2 miliony obyvatel, jejichž životní úroveň je nejvyšší ze všech zemí bývalé Jugoslávie. Necelých 60% Slovinců je katolického vyznání, i když zdaleka ne všichni jsou nábožensky aktivní. Drtivou většinu populace tvoří etničtí Slovinci, zbytek, což je přibližně 17%, pak především národy z bývalé Jugoslávie a v menší míře Italové a Maďaři.

Slovinci jsou ekologicky velmi uvědomělým národem, pyšným na svou "zelenou" zemi. V roce 2016 bylo Slovinsko dokonce vyhlášeno nejlepší zemí světa, co se týče srovnání vybraných indikátorů trvale udržitelného rozvoje. V témže roce dosáhla Ljubljana vrcholu žebříčku nejzelenějších hlavních měst Evropy.

navrhnout změnu
Nákupy a cla

Co si ze Slovinska přivézt

Jako suvenýr nebo dárek si ze Slovinska můžete dovézt nejrůznější řemeslné a rukodělné výrobky, keramiku nebo sklo. Ze solných polí v Sečovlje na pobřeží Jadranu, kde se sůl získává již od dob středověku, si turisté odvážejí tradiční pytlíčky se solí ze zdejších slanisek, městečko Idrija je zase proslulé svou krajkou.

Z gastronomických produktů Slovinska je třeba zmínit především pršut nebo tradiční sýry. Pány určitě potěší lahvinka některé z místních kořalek, případně balení plechovek piva Laško nebo Union. Slovinsko je známé i díky včelařství, takže si můžete dovézt sklenici medu a dalších výrobků z medu.

Málokdo možná ví, že ze Slovinska pochází známá značka sportovní lyžařské obuvi Alpina. Alpina je předním světovým producentem především běžkařských bot, kromě nich ale vyrábí třeba dámské a pánské boty, trekovou obuv, různé doplňky a spoustu dalších výrobků. Obchody se zbožím od Alpiny najdete ve všech větších slovinských městech. Další informace najdete na www.alpinasports.com nebo www.alpinashop.si.

Dámy možná budou znát slovinskou oděvní firmu Pascarel, která vyrábí spodní prádlo.

Celní předpisy

Občané Evropské unie si mohou do Slovinska přivézt maximálně 800 ks cigaret nebo 200 ks doutníků nebo 1 kg tabáku. Kromě toho si můžete přivézt maximálně 10 l tvrdého alkoholu nebo nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 22%, nebo 20 l nápojů s obsahem alkoholu do 22%.

Občané ostatních zemí, kterým je 17 a více let si mohou dovézt maximálně 200 ks cigaret nebo 50 ks doutníků nebo 250 g tabáku. Dále si mohou přivézt maximálně 1 l tvrdého alkoholu nebo nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 22%, nebo 2 l nápojů s obsahem alkoholu do 22%.

navrhnout změnu
Praktické informace
Elektrické zásuvky

Elektřina

230 V, 50 Hz

Čas

Území Slovinska spadá do středoevropského časové pásma a je tu tedy stejný čas jako v Česku.

Telefonní předvolba

+386

Jazyk

Ve Slovinsku se hovoří slovinsky, jazykem podobným ostatním slovinským jazykům a tedy i češtině. V různých oblastech Slovinska se můžete setkat s bezmála 50 odlišnými dialekty a subdialekty. V turistických oblastech se bez problémů domluvíte anglicky, kolem italských hranic a na pobřeží Jadranu hovoří spousta lidí i italsky a některé cedule jsou dvojjazyčně, ve slovinštině i italštině. Stejně tak v oblastech při hranici s Rakouskem máte šanci se domluvit německy.

Malý česko-slovinský slovníček:

  • Dobrý den - dober dan
  • Na shledanou - na svidenje
  • Prosím - prosim
  • Děkuji - Hvala
  • Není zač - Ni za kaj
  • Ano - da
  • Ne - ne
  • Promiňte - oprostite
  • Kolik to stojí - koliko je to

Telefonování a internet

Wifi připojení je dostupné ve většině hotelů, penzionů, apartmánů nebo v lepších kempech a dále v restauracích, kavárnách a na dalších veřejných místech. Ve Slovinsku, jako členské zemi EU, byste měli telefonovat a používat data za stejné ceny podle svého tarifu, jako platíte v Česku.

navrhnout změnu
Důležité adresy a kontakty

Velvyslanectví Slovinska v Praze

Pod Hradbami 15, 160 41 Praha 6, telefon: 233 081 211, konzulární oddělení 233 081 214, fax: 224 314 106, email: sloembassy.prague@gov.si, web: paraga.veleposlanistvo.si, provozní hodiny úřadu: (Po-Čt) 8:30-16:30, (Pá) 8:30-15:00, konzulární oddělení (Po, St, Pá) 9:00-12:00.

Velvyslanectví České republiky v Ljubljaně

Riharjeva 1, 1000 Ljubljana, telefon: +3861/4202450, +3861/4202451, +3861/4202464, fax: +3861/283 9259, nouzová linka: +386/41/679103, email: ljubljana@embassy.mzv.cz, web: www.mzv.cz/ljubljana, provozní hodiny úřadu: (Po-Pá) 7:45-16:15, úřední hodiny pro veřejnost (Po, St, Pá) 9:00-12:00.

Důležitá telefonní čísla

policie 113, ambulance a hasiči 112, slovinský automobilový svaz (nonstop služba) 1987

navrhnout změnu
DOPRAVA
UBYTOVÁNÍ
UDÁLOSTI A AKCE
AKTIVITY

Nejlepší nabídky pro cestovatele