logo

ČSA: PŘÍMÉ LETY na ISLAND z PRAHY za 4 986 Kč

před 7 hodinami - jaknaletenky.cz

Najděte si zájezd na Invia.cz

Nejzajímavější místa

ZOBRAZIT DALŠÍ MÍSTA
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Turistická víza
Ne (max. 90 dnů)
Povinná očkování Za předpokladu, že máte standardní základní očkování například proti tetanu, dětské obrně, spalničkám, příušnicím apod.
Ne
Další nemoci
Ne
Doporučené léky
Ne
Min. náklady na den Odhadované náklady na osobu a den při nízkonákladovém stylu cestování, tzn. spaní v hostelech, stravování u pouličních stánků, používání lokální dopravy apod. Nezohledňuje náklady na cestu do destinace nebo víza.
1600 - 2000 Kč
Turistická sezóna
červen-srpen
Proč cestovat právě sem
strhující přírodní scenérie
koupání v termálních pramenech
pozorování velryb
pozorování polární záře
velmi bezpečná země
Proč se zemi vyhnout
drahá destinace
davy turistů během léta

Počasí

Průměrná denní teplota Deštivé dny Průměrná teplota moře
Reykjavík
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
0 ° 0 ° 1 ° 3 ° 7 ° 10 ° 11 ° 11 ° 8 ° 5 ° 2 ° 1 °
20 17 17 18 15 14 15 17 19 20 19 21
Akureyri
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
-2 ° -1 ° 0 ° 2 ° 6 ° 9 ° 11 ° 10 ° 8 ° 4 ° 1 ° -1 °
13 11 12 10 7 8 10 10 11 14 13 15

Island - země ohně a ledu

Island je pozoruhodnou zemí, jejíž krajina a příroda si získá srdce každého návštěvníka. Kombinace barevných hor, sopek, lávových polí, ledovců, vodopádů, termálních pramenů, jezer, fjordů a sopečných pláží nemá na světě obdoby a nechá vás stát v němém úžasu kamkoliv se po Islandu vydáte. Ostrov na půl cesty mezi Evropou a Severní Amerikou je domovem největšího evropského ledovce i nejaktivnějších sopek planety, země ovcí je také ideálním místem pro pozorování velryb i polární záře. Geotermální energie Islandu je zdrojem gejzírů a dalších přírodních atrakcí, kromě toho dodává teplo více než 90% islandských domácností, vyhřívá ulice měst nebo umožňuje v těchto zeměpisných šířkách pěstovat banány. Díky ní si můžete i v takto chladném prostředí obléknout plavky a dopřát si horkou lázeň v některém z mnoha termálních bazénů nebo pramenů.

Prozkoumejte tohoto průvodce i mapu míst. Najdete zde nejdůležitější informace a tipy pro cestování po Islandu i nejzajímavější místa, která stojí za to vidět!

Co potřebujete vědět, než vyrazíte

Víza, vstup do země a cestovní dokumenty

Víza

K návštěvě Islandu nepotřebují občané České ani Slovenské republiky víza a v zemi mohou pobývat až 90 dnů. Celková doba pobytu nesmí překročit 90 dnů v rámci periody 180 dnů. Pro pobyt nad 90 dnů je nutná registrace na příslušném úřadě (Registers Iceland, www.skra.is). Další informace najdete na stránce imigračního úřadu.

Cestovní pas

Ačkoli Island není členem EU, je součástí Schengenského prostoru, takže pro vstup na jeho území stačí platný občanský průkaz, případně cestovní pas.

Vstupní formality

Návštěvníci Islandu by se před cestou do země měli seznámit s omezeními na dovoz jídla. Seznam těchto restrikcí a dalších limitů najdete v sekci Nákupy a cla.

navrhnout změnu
Zdraví a očkování

Do této destinace si sjednejte cestovní pojištění. Nejvýhodnější pojištění najdete na e-pojisteni.cz.

Pro cestu na Island nejsou povinná žádná očkování. V závislosti na délce pobytu v zemi, oblastech, ve kterých se budete pohybovat, charakteru a účelu cestování po zemi, případně při zvýšeném výskytu nemoci v zemi můžete zvážit očkování proti žloutence B. Z dalších možných zdravotních rizik, spojených s pobytem na Islandu, je třeba zmínit riziko podchlazení a vzniku omrzlin.

Voda z kohoutku je nezávadná, někdy však může mít zvláštní pachuť způsobenou geotermální aktivitou. Rovněž teplá voda často mívá sirný zápach.

navrhnout změnu
Peníze a náklady

Měna

Národní měnou je islandská koruna (ISK nebo Kr), která se teoretický dělí na aurar, 1 ISK=100 aurar. V oběhu jsou bankovky v hodnotě 500, 1.000, 2.000, 5.000 a 10.000 ISK a mince v hodnotě 1, 5, 10, 50 a 100 ISK. Jaký je aktuální kurz české koruny k islandské koruně zjistíte zde.

Náklady

Odlehlost země, nízký počet obyvatel i těžká finanční krize roku 2008 jsou důvody, proč je Island tak drahou zemí, kde můžete během pár dnů vaší dovolené v pohodě utratit desítky tisíc korun. To platí především v hlavní, letní sezóně, kdy je zde nejdražší ubytování, pronájmy aut i další doprava. Již tak vysokou cenovou hladinu v zemi ještě pravděpodobně zvýší chystané vládní opatření, které má v reakci na abnormální příliv turistů na Island uvalit na turistický sektor vyšší daně.

Drahé ubytování je příčinou toho, že spousta návštěvníků Islandu volí nocování ve stanu. Jednoduchý hotelový pokoj pro dva vyjde na 15.000-30.000 ISK v závislosti na sezóně, proto je pro velkou část návštěvníků často jediným schůdným řešením spaní v levnějších zařízeních nebo stanech, ať již v kempech, jejichž cena se pohybuje zhruba od 1.500 do 2.400 ISK nebo na divoko v místech, kde je to povoleno. Cena za postel v hostelovém dormu vyjde přibližně na 4.000-5.000 ISK, za soukromý pokoj v hostelu pak dáte cca 13.000-14.000 ISK. Pokud máte členskou kartu Hosteling International a přenocujete v některém z hostelů tohoto řetězce, dostanete na ubytování 10% slevu. V horské chatě zaplatíte za osobu a noc od 5.500 do 9.000 ISK. Rodinný guesthauz vyjde na 15.000-25.000 ISK. Některá ubytovací zařízení poskytují slevu, když si přinesete vlastní spacák.

Restaurace vyjdou také relativně draho, za oběd pro dva v průměrné restauraci zaplatíte zhruba 5.000-10.000 ISK, proto se mnoho turistů spoléhá na své vlastní zásoby a vaří si sama. Potraviny si můžete přivézt i z domova, pozor ovšem na celní limity. Jídlo v supermarketech stojí o něco více, než v ČR. Na místní poměry je levnější řetězec diskontních supermarketů Bonús. Levnější jsou lokální produkty, jako ryby nebo jehněčí maso, drahé jsou naopak produkty, které se na ostrov musí dovážet, hlavně ovoce a zelenina. Alkohol je obecně velmi drahý, protože jsou na něj uvaleny vysoké daně. Za pivo v baru dáte běžně 200 Kč. Pokud si bez alkoholu neumíte vaši dovolenou představit, nakupte si jej na letišti v duty free shopu. Pouliční občerstvení typu sendvičů, hamburgerů, kebabů nebo fish and chips vyjde zhruba na 1.000-2.000 ISK. Relativně levněji se dá také najíst na dobře zásobených čerpacích stanicích, jejichž součástí bývají občerstvení a grily.

Náklady na dopravu po ostrově budou pravděpodobně tvořit nejvyšší část celkových nákladů cesty po Islandu, obzvláště pokud máte málo času a nechcete trávit hodiny cestováním autobusem nebo stopováním. Půjčení auta není levné, pokud ale cestujete ve více lidech, nejsou náklady na osobu tak dramatické. I tady ale platí rozdíly v ceně půjčovného mezi hlavní a vedlejší sezónou. Například cena za nejlevnější auto typu Toyota Aygo na 10 dnů v červenci je zhruba 16.300 Kč, v září jen 10.400 Kč. V létě nás stálo nejlevnější terénní auto Suzuki Jimny na 10 dnů 28.000 Kč včetně pojištění. Drahá je i doprava autobusy. Za jednosměrný lístek z Reykjavíku do Höfnu například zaplatíte zhruba 11.000-14.000 ISK, do Akureyri 10.000-15.000 ISK. Letní hop on hop off pass z Reykjavíku podél jižního pobřeží do Höfnu a zpět vyjde na 26.500 ISK. Jízdenka na městský autobus v Reykjavíku stojí 460 ISK.

Jak ušetřit peníze

Přestože je na Islandu draho, existuje několik možností, jak ušetřit trochu peněz a nevrátit se z Islandu bez peněz.

  • Přijeďte mimo hlavní sezónu, tedy mimo období od června do srpna. V hlavní sezóně vyjdou nejdráž letenky, půjčení auta i ubytování.
  • Zabrouzdejte na internetu a podívejte se na letenky nízkonákladových společností s odletem z některého města v Německu, kde se dají najít velmi zajímavé ceny a akce. Z Hamburku a Kolína nad Rýnem/Bonnu létá na Island společnost Eurowings, z Drážďan, Norimberka a Brém létá Germania a z Berlína třeba islandská nízkonákladová společnost WOW Air.
  • Udělejte si cenový průzkum u několika islandských autopůjčoven a teprve poté vybírejte. Levněji vyjdou naftová auta s manuálním řazením. Příznivější ceny také skýtá půjčení auta od místních lidí skrze stránky www.caritas.is nebo www.carrenters.is. Stránky www.samferda.is zase zprostředkovávají spolujízdu autem po Islandu.
  • Nejlevnější variantou dopravy je samozřejmě stopování, které vzhledem k bezpečnosti na Islandu představuje minimální riziko. Na hlavní silnici Ring Road vám v létě vždy někdo zastaví.
  • Spěte ve stanu, vzhledem k cenám za ubytování v hotelech a guesthausech volí většina návštěvníků spaní v kempech, případně stanování na divoko. Cenově příznivější variantou jsou také hostely, Airbnb nebo couchsurfing. Některé hostely, guesthauzy, venkovské hotely a další ubytovací zařízení nabízejí slevu, pokud si přinesete vlastní spacák.
  • Jídlo nakupujte v supermarketech islandských řetězců Bonús případně Krónan, které jsou nejlevnější. Spoustu peněz ušetříte, když si budete sami vařit. Plynové kartuše do vařiče seženete skoro na každé benzínce, nejdříve se ale porozhlédněte kolem odletové haly letiště nebo v kempech v okolí letiště, kde turisté často nechávají před odletem domů nepotřebné kempové vybavení.
  • Alkohol je na Islandu velmi drahý, levněji jej nakoupíte bez daně v duty free shopu na letišti. Například balík šesti 0,5 l piv značky Víking stojí ve specializovaném supermarketu cca 2.500 ISK, v duty free shopu na letišti pak 1.500 ISK.

Orientační ceny

  • pivo lokální značky (0,33 l) ve specializovaném supermarketu, 290-350 ISK
  • pivo lokální značky (0,5 l) ve specializovaném supermarketu, 380-420 ISK
  • jogurt s müsli v supermarketu, 160 ISK
  • litr mléka, 145 ISK
  • balíček šunky (240 g), od 200 ISK
  • pytlík krájeného chleba, 390 ISK
  • pivo lokální značky (0,5 l) v restauraci, cca 1.000-1.300 ISK
  • sendvič v supermarketu, cca 600 ISK
  • hamburger s hranolkami nebo jiné rychlé občerstvení na pumpě, cca 1.500 ISK
  • hot dog na ulici, 450 ISK
  • fish and chips v restauraci, cca 2.000-3.000 ISK
  • cesta z letiště FlyBusem, 2.950 ISK
  • jízda městským autobusem po Reykjavíku, 460 ISK
  • taxi z letiště do Reykjavíku, cca 15.000 ISK
  • výlet lodí s pozorováním velryb, cca 10.000 ISK
  • litr benzínu, 210 ISK
  • plynová kartuše (240 g), cca 1.300 ISK
  • známka na pohled do Evropy, 225 ISK

Výměna peněz, bankomaty, platby kartou

Island je zemí, kde se v drtivé většině využívá bezhotovostního platebního styku. Teoreticky vzato můžete procestovat celou zemi, aniž byste vůbec použili hotovost, proto není nutné vyměňovat větší množství peněz. Platební kartou můžete platit skoro všude, dokonce i v některých zapadlých kempech, kde byste to rozhodně nečekali. Je dobré si vyšetřit pár drobných mincí na placení toalet, sprchy v kempu nebo jízdného v městském autobuse. V případě potřeby si můžete vybrat hotovost z bankomatů, které najdete ve všech městech. Poplatky za výběr z bankomatu se různí, obvykle je tvoří fixní poplatek ve výši cca 3 EUR a další poplatky ve výši 2-3 % z celkové vybírané sumy. Před odjezdem na Island si u své banky můžete zjistit, jestli nemá s některými islandskými bankami uzavřenou partnerskou dohodu a tudíž výhodnější podmínky výběru.

Spropitné

Vzhledem k tomu, že ceny například jídel v restauraci a dalších služeb již obsahují poplatek za servis, nechávání spropitného není úplně běžné.

Devizové předpisy

Při příjezdu nebo odjezdu ze země je třeba deklarovat peněžní částku rovnou nebo přesahující 10.000 EUR.

navrhnout změnu
Počasí a nejvhodnější doba k návštěvě

Klima na Islandu je velmi chladné, na druhou stranu má ostrov daleko mírnější klima, než by se dalo vzhledem k jeho zeměpisné šířce očekávat. Ostrovní klima ovlivňuje Golfský proud, který se střetává s arktickým vzduchem, což má za následek pro Island typické časté změny počasí, kdy slunce během několika málo minut vystřídá vítr, déšť nebo sníh a naopak. Kromě toho je možné pozorovat i některé regionální rozdíly v počasí, jih a západ ostrova je například deštivější než jeho sever. Během léta se dají očekávat přeci jen příjemnější teploty přes den, i když v noci bývá dost chladno. Specifikem polohy Islandu je střídaní polárních dnů a nocí. V době od května do července slunce téměř nezapadá za obzor a denní světlo trvá téměř 24 hodin. Naopak v prosinci a lednu je světlo pouze asi 4 hodiny ze dne a je téměř stále tma. Například v Reykjavíku 21. června zapadá slunce v 0:04 hodin a vychází ve 2:55, naopak 21. prosince zde slunce zapadá v 15:30 a vychází v 11:32. V březnu a dubnu nebo září a říjnu slunce vychází mezi 6-8 hodinou a zapadá mezi 18 a 20 hodinou.

Hlavní sezóna trvá od začátku června do konce srpna, mnoho návštěvníků ale přijíždí mimo toto období v dubnu/květnu či v září/říjnu nebo dokonce v zimních měsících. Rozdíl mezi hlavní a vedlejší sezónou je hlavně v cenách, v létě jsou nejdražší letenky, ubytování i ceny za pronájem auta. V hlavní sezóně také na Islandu potkáte nejvíce turistů. Teplotní rozdíl mezi létem a jarem či podzimem kupodivu není až tak velký, propastný rozdíl je ale v délce dne a noci mezi létem a zimou. V létě panují ideální podmínky pro pěší turistiku, hromadná doprava funguje bez omezení a bývají přístupné i cesty pro auta a pěší stezky ve vnitrozemí ostrova, v zimě počítejte se zavřenými kempy a také s tím, že se k některým atrakcím nedostanete díky uzavřeným stezkám. Polární záři můžete pozorovat zhruba od začátku září do dubna, pro pozorování velryb je nejlepším obdobím duben až září. Pokud tedy skloubíte všechna pro a proti, vychází jako ideální doba pro návštěvu Islandu červen nebo konec srpna a začátek září.

Další informace o klimatu a také předpověď počasí najdete na stránce meteorologického úřadu Islandu.

navrhnout změnu
Bezpečnost

Do této destinace si sjednejte cestovní pojištění. Nejvýhodnější pojištění najdete na e-pojisteni.cz.

Kriminalita

Island je jednou z nejbezpečnějších zemí světa s velmi nízkou úrovní kriminality. Podle studií, které stanovují žebříček zemí na základě míry kriminality, terorismu, zbrojení či výskytu násilných konfliktů, zaujímá Island pravidelně první příčku jako nejmírumilovnější země světa.

Přírodní katastrofy

Ostrov se nachází v seismicky velmi aktivní oblasti na rozhraní dvou kontinentálních desek, kde hrozí zemětřesení a často dochází k projevům sopečné aktivity. Na území Islandu se nachází množství sopek, z nichž nejméně čtyři jsou považovány za velmi aktivní, u nichž mohou kdykoliv nastat nebezpečné sopečné erupce, které by ohrozily islandská města a další oblasti ostrova. Jistě máte v paměti sopečnou erupci vulkánu Eyjafjallajökull, která v roce 2010 zastavila leteckou dopravu téměř nad celou Evropou. Za jednu z nejnebezpečnějších islandských sopek je považována Katla, jejíž erupce by mimo jiné způsobila roztátí několika set metrů silného ledovcového příkrovu a následné rozsáhlé povodně.

Na co si dát pozor

Islandské počasí dokáže být nepředvídatelné a zrádné, s čímž je třeba počítat zejména při plánování pěších pochodů v horách. Respektujte značky a cedule a nechoďte nikam, kam je zakázán vstup. Islandská příroda je krásná, ale dokáže být i krutá a nemilosrdná. Popálení hrozí u některých termálních pramenů, které mohou dosahovat teploty až 100°C. V oblasti geotermálních polí se pohybujte jen po vyznačených cestách a po bezpečné půdě. Na některých plážích (typicky třeba na jihu Islandu), dbejte patřičného odstupu od linie moře. Některé vlny (tzv. sneaker waves) totiž zasahují hlouběji na pláž a mají sílu strhnout a stáhnout do moře i dospělého člověka. Po ledovcích, kde se mohou vyskytovat praskliny a zrádná místa, se doporučuje chodit s patřičným vybavením a raději s průvodcem znalým terénu, než na vlastní pěst.

navrhnout změnu
Jídlo a kultura

Typická jídla a nápoje

Základem islandské kuchyně jsou ryby, které se loví v čistém moři kolem ostrova. Můžete si objednat lososa (lax), tresku (Þorskur) nebo třeba marinovaného heringa (síld). Kromě ryb můžete ochutnat další druhy masa, jako je například jehněčí, pocházející z ovcí, které se volně pasou na zelených pastvinách všude po ostrově. Zelenina se pěstuje především ve sklenících, vytápěných přírodními geotermálními zdroji. Tento druh energie umožňuje na ostrově pěstovat dokonce banány. Během návštěvy Islandu se můžete setkat i s opravdovými kulinářskými kuriozitami, jako je například fermentované a silně páchnoucí žraločí maso (hákarl), nakládaná beraní varlata (hrútspungar) nebo vařené ovčí hlavy (svið). V restauracích se také běžně nabízí velrybí maso či maso papuchalků, což vzbuzuje nesouhlasné projevy ochránců přírody a spoustu turistů podněcuje k bojkotu. Poté, co byla na Islandu v roce 1989 zrušena prohibice, se doslova roztrhl pytel s pivovary, které začaly vařit různá piva s příměsí lokálních surovin. Dnes je na výběr množství piv značek jako je Einstök, Víking, Skúli, Gull, Boli, Borg nebo Kaldi. V supermarketech si můžete koupit množství vynikajících mléčných výrobků, jako jsou jogurty apod.

  • Skyr, islandský nízkotučný, mléčný výrobek, podobný jogurtu, je bohatý na bílkoviny a je typickým produktem Islandu
  • Rúgbraud, žitný chléb nasládlé chuti se tradičně peče v páře, pocházející z gejzírů a horkých pramenů
  • Plokkfiskur, pokrm tvoří dušené rybí maso s bramborami a cibulí
  • Hardfiskur, sušené rybí maso se často konzumuje potřené máslem
  • Kjötsúpa, hutná polévka nejčastěji z jehněčího masa a zeleniny
  • Hot dog je jedním z mála relativně levnějších občerstvení, zkuste hot dog s klobásou pylsur ze skopového masa
  • Brennivín, nejznámější islandský destilát se vyrábí z obilí nebo brambor a dochucuje se kmínem a dalšími bylinami

Zvyky a tradice

Islandština (Íslensk tunga) je jedním z pilířů národní identity, o jejíž zachování a formu stát úzkostlivě pečuje. Každý rok 16. listopadu se například slaví Den islandského jazyka, kdy si celá zem připomíná výročí narození Jónase Hallgrímsona, básníka a bojovníka za čistotu islandského jazyka, který se v průběhu 19. století ocitl v ohrožení rostoucím dánským vlivem. Díky izolovanosti ostrova se jazyk vyvíjel samostatně a připomíná starý severský jazyk, kterým v minulosti hovořili severské národy.

Stát přijímá na ochranu jazyka různá opatření, dodnes například na Islandu platí pravidlo, kdy rodiče musí svým dětem vybírat některé tradiční islandské jméno z daného registru jmen. Každou odchylku od standardu pak hodnotí speciální komise, která má právo zamítnout jméno, které se odchyluje od pravidel islandské gramatiky a pravopisu. Používání osobních jmen upravuje zákon, podle kterého může mít každý Islanďan až tři jména, kromě křestního jména také patronymické nebo matronymické jméno. V praxi to znamená, že pokud se například otec jmenoval křestním jménem Jón, potomek se bude jmenovat Jónsson (v případě syna) nebo Jónsdóttir (v případě dcery).

Dlouhé noci, polární záře, projevy vulkanické činnosti a další přírodní úkazy dali vzniknout mnoha mýtům a legendám, které se v islandských rodinách dědí z generace na generaci již celá staletí. Dodnes se vyprávějí ságy o různých mytických tvorech a mnoho Islanďanů skutečně dodnes věří ve skřítky, elfy a trolly, které ztělesňují magii a přírodní síly. Hodným lidem prý pomáhají a těm zlým naopak škodí, a proto jim lidé nosí jídlo a malé dárky.

Islanďané jsou velmi hrdí na své koně, houževnaté plemeno schopné odolávat nepřízni ostrovního klimatu. Prapředci dnešních koní přišli na ostrov spolu s prvními osadníky a díky pozdějšímu zákazu dovozu jiných koní na Island patří krev zdejších koní k nejčistší na světě a toto plemeno zůstává po celá staletí v podstatě nezměněné formě. Malé islandské koně uvidíte pást se kolem silnic nebo na farmách, spousta agentur pořádá také vyjížďky na koních po mimořádné krajině Islandu.

navrhnout změnu
Nákupy a cla

Co koupit

Island nepatří ke klasickým nákupním destinacím, přesto si odtud můžete odvézt pěkný dárek nebo suvenýr. K těm nejtypičtějším patří třeba pletené oblečení z vlny, jako jsou vlněné svetry zvané lopapeysa, čepice nebo rukavice, ale také keramika, skleněné výrobky či šperky ze stříbra nebo lávového kamene. Pletené svetry a doplňky můžete koupit v obchodech Icewear, které najdete třeba v Reykjavíku nebo u lokálních producentů. Továrna s velkým obchodem značky Icewear se nachází ve městě Vík. Svetry ovšem nejsou nijak levné, počítejte s cenou od 12.000 ISK výše. Většina obchodů má otevřeno od 10 do 18 hodin, v sobotu od 10 až 11 do 14 až 18 hodin.

Potraviny nejlépe nakoupíte v řetězci islandských supermarketů Bonús nebo Krónan. V klasických supermarketech koupíte jen slabé pivo, za silnějšími alkoholickými nápoji musíte vyrazit do specializovaných obchodů Vínbúdin (www.vinbudin.is).

Celní předpisy

Na Island můžete bezcelně dovézt maximálně 3 kg potravin, jejichž hodnota nepřesahuje částku 25.000 ISK (v březnu 2018 cca 5.200 Kč). Povolen je dovoz masa v konzervě nebo vařením zpracovaného masa, naopak není povolen dovoz uzeného, soleného nebo sušeného masa bez ošetření vařením, jako jsou salámy, klobásy, slanina a dále dovoz drůbeže, syrových vajec nebo tepelně neupraveného mléka. Za překročení limitů budete muset zaplatit poplatek, v reálu vás však nemusí kontrolovat vůbec nikdo, což byl třeba náš případ.

Kromě výše zmíněného mohou osoby starší 20 let dovézt alkohol např. v některé z následujících kombinací (některé další kombinace najdete na stránce celního úřadu):

  • 1 l lihovin, 0.75 l vína a 3 l piva
  • 3 l vína a 6 l piva
  • 1 l lihovin a 6 l piva
  • 1.5 l vína a 12 l piva
  • 18 l piva

Osoby starší 18 let mohou na Island bezcelně dovézt také 200 ks cigaret nebo 250 g dalších tabákových produktů.

Povolení příslušných úřadů podléhá dovoz telekomunikačních zařízení, zbraní a střeliva, živých zvířat nebo květin a rostlin (bez certifikátu můžete dovézt malé množství květin, cibulí květin apod., specifikované na stránce celního úřadu). Do země můžete dovézt léky pro osobní potřebu, maximálně však na 100 dnů.

Rybářské vybavení (včetně rybářských bot a rukavic), které bylo již předtím použito mimo Island, musí být dezinfekčně ošetřeno, k čemuž je třeba doložit platný certifikát veterinární správy. Pokud takový certifikát po příletu na Island nedoložíte, rybářské vybavení bude ošetřeno na vaše náklady. To samé se vztahuje na jezdecké oblečení. Na Island je zakázáno dovážet jezdecké vybavení, včetně ohlávek, sedel, bičů apod. Do země je dále přísně zakázán dovoz narkotik a drog, nebezpečných zbraní, jako jsou dýky s čepelí delší než 12 cm, vyskakovací nože, kuše apod. a dále dovoz šňupacího a žvýkacího tabáku.

Z Islandu je zakázáno vyvážet zejména chráněné druhy rostlin a dále ptáky, jejich hnízda, vejce i vaječné skořápky nebo krápníky z jeskyní. Bez povolení Přírodně historického muzea Islandu není možné vyvézt předměty historického a archeologického významu.

Další informace najdete na stránce celního úřadu Islandu.

O používání dronů na Islandu se více dozvíte na stránce www.icetra.is/aviation/drones/.

navrhnout změnu
Praktické informace
Elektrické zásuvky

Elektřina

230 V, 50 Hz

Čas

Island je zemí, která nepraktikuje přechod na letní čas. Oproti České republice je na Islandu o 2 hodiny méně (v době letního času) a o hodinu méně (v době zimního času).

Telefonní předvolba

+354

Jazyk

Úředním jazykem je sice islandština, na většině míst se bez problémů domluvíte i anglicky. Ve školách se také děti učí jako třetí jazyk dánštinu.

Co si nezapomenout

  • teplé oblečení i v létě
  • nepromokavé a větruodolné oblečení
  • klapky na oči kvůli spaní za letního světla
  • špunty do uší pro spaní v kempu plného hlučných sousedů
  • stan schopný odolávat i extrémnímu počasí
  • teplý spacák, i když neplánujete primárně spát v kempech (spousta ubytovacích zařízení nabízí levnější, tzv. sleeping bag accommodation)
  • kvalitní pohorky
  • plavky pro koupání v termálních bazénech
navrhnout změnu
Důležité adresy a kontakty

Velvyslanectví Islandu ve Vídni

Naglergasse 2/8, 1010 Vienna, telefon: 00431-533 27 71, fax: 00431-533 27 74, email: emb.vienna@mfa.is, web: www.iceland.org/at, provozní hodiny úřadu: (Po-Pá) 9:00-16:00.

Honorární konzulát Islandu v Praze

Karlova 20, 110 00, Praha 1, telefon: 222 221 218, fax: 222 221 419, email: thorir@mbox.vol.cz, provozní hodiny úřadu: (Po-Pá) 9:00-16:00.

Velvyslanectví České republiky v Oslu

Fritzners gate 14, 0264 Oslo, telefon: +47/2212 1031, fax: +47/2255 3395, konzulární oddělení +47/2254 8332, nouzová linka: +47/926 11283, email: oslo@embassy.mzv.cz, web: www.mzv.cz/oslo, diplomatická působnost pro Norsko a Island, provozní hodiny úřadu: (Po-Pá) 7:45-16:15, úřední hodiny pro veřejnost: (Po-Pá) 10:00-12:00.

Honorární konzulát České republiky v Reykjavíku

Ingólfsstreti 5, 101 Reykjavík, telefon: +354/ 5117 011, nouzová linka: +354/8933 977, email: reykjavik@honorary.mzv.cz, provozní hodiny úřadu: (Po-Pá) 9:00-17:00.

Důležitá telefonní čísla

Hasiči, policie, ambulance 112

navrhnout změnu
DOPRAVA
UBYTOVÁNÍ
UDÁLOSTI A AKCE
AKTIVITY

Nejlepší nabídky pro cestovatele