logo

Doporučené plány cesty

Najděte si zájezd na Invia.cz

Nejzajímavější místa

ZOBRAZIT DALŠÍ MÍSTA
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Turistická víza
Ne (max. 90 dní)
Povinná očkování Za předpokladu, že máte standardní základní očkování například proti tetanu, dětské obrně, spalničkám, příušnicím apod.
Ne
Další nemoci
Ne
Doporučené léky
Ne
Min. náklady na den Odhadované náklady na osobu a den při nízkonákladovém stylu cestování, tzn. spaní v hostelech, stravování u pouličních stánků, používání lokální dopravy apod. Nezohledňuje náklady na cestu do destinace nebo víza.
800 - 1200 Kč
Turistická sezóna
červenec - srpen
Proč cestovat právě sem
krásné moře
velkolepé hory
antické památky
starobylá města
levná země
Proč se zemi vyhnout
méně rozvinutá turistická infrastruktura

Počasí

Průměrná denní teplota Deštivé dny Průměrná teplota moře
Vlora
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
10 ° 10 ° 12 ° 15 ° 19 ° 22 ° 25 ° 25 ° 22 ° 19 ° 15 ° 12 °
13 12 14 11 9 6 3 3 5 10 17 17
15 ° 15 ° 15 ° 16 ° 19 ° 22 ° 25 ° 26 ° 25 ° 22 ° 19 ° 16 °
Tirana
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čvn Srp Zář Říj Lis Pro
6 ° 7 ° 10 ° 13 ° 17 ° 22 ° 24 ° 25 ° 21 ° 16 ° 11 ° 8 °
11 11 11 10 9 5 3 3 5 9 12 12

Albánie - úžasné pláže, majestátní hory, bunkry a staré mercedesy

Albánie (albánsky Shqipëria) je země na západě Balkánu, sousedící s Černou Horou, Kosovem, Severní Makedonií a Řeckem. Stát o rozloze srovnatelné s Belgií má necelé tři miliony obyvatel, ačkoliv v zemích mimo Albánii žije odhadem kolem deseti milionů Albánců. Země se pyšní historií sahající tisíce let zpátky, díky níž oplývá bohatstvím historických památek z různých dob od starověkého Řecka a Říma až po Byzanc nebo období osmanské nadvlády. Jedním z nejtemnějších období albánské historie byla čtyřicetiletá éra komunistické vlády v čele s diktátorem Enverem Hoxhou (čti Hodžou), která uvrhla zemi do chudoby a proměnila ji v jednu z nejizolovanějších zemí Evropy. Všudypřítomnou památkou na tuto dobu jsou statisíce betonových bunkrů, které měly původně chránit místní obyvatele a komunistickou elitu před invazí cizích vojsk. Žádný útok nikdy nepřišel, bunkry v různém stavu tu však stojí dodnes a staly se mementem socialismu a zároveň charakteristickým symbolem země, stejně jako stovky obstarožních mercedesů. Bunkry mají různou velikost a kapacitu a po pádu komunismu našly nejrůznějšího využití. Ačkoliv mnoho z nich už jen chátrá, jiné slouží třeba jako vinné sklepy nebo muzea.

I když Albánii objevuje rok od roku čím dál více turistů, stále je jednou z posledních evropských zemí, kde se dají najít místa neposkvrněná turismem. Návštěvníky této úchvatné balkánské země lákají divoké hory, nádherná jezera, kaňony protkané řekami, historická města i jedny z nejkrásnějších pláží Evropy. Ještě pořád tu můžete najít liduprázdná místa, zažít dobrodružství na kamenitých cestách vedoucích horami nebo nocovat nadivoko na pláži. Otázka je na jak dlouho a kdy i Albánii pohltí turistický průmysl, jako její regionální sousedy, Chorvatsko nebo Řecko. Vláda a developeři si uvědomují obrovský turistický potenciál, a tak málokterá evropská země dnes prochází takovými změnami, jako Albánie. V oblíbených plážových letoviscích se staví další nové hotely. Tam, kde jste ještě loni stěží projeli po kamenité cestě, dnes leží perfektní asfalt. Pro někoho dobře, pro milovníky dobrodružství a majitele offroadových motorek a aut se však právě s každým dalším vyasfaltovaným metrem silnice vytrácejí poslední zbytky autentické Albánie. Proto s návštěvou Albánie neotálejte a vydejte se sem co nejdříve. Nebudete litovat.

Prozkoumejte tohoto průvodce i mapu míst. Najdete zde nejdůležitější informace a tipy pro cestování po Albánii i nejzajímavější místa, která stojí za to vidět!

Co potřebujete vědět, než vyrazíte

Víza, vstup do země a cestovní dokumenty

Víza

Pro pobyt do 90 dní nepotřebují čeští ani slovenští občané víza. Není nutná registrace cizinců a při vstupu na albánské území není povinnost hradit žádný poplatek. Pokud chcete zůstat v zemi déle než 90 dnů, musíte podat žádost o dlouhodobé vízum na albánskou cizineckou policii, a to minimálně 30 dní před koncem vypršení bezvízového pobytu. Žádost je možné podat elektronicky na adrese www.e-visa.al.

Mohlo by se hodit:

Cestovní doklady

Pro cestu do Albánie stačí turistům z České republiky platný občanský průkaz nebo cestovní pas s platností minimálně tři měsíce od data vstupu do země.

Vstup do země

Při cestování autem si nezapomeňte pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zelenou kartu), malý technický průkaz a notářsky ověřenou plnou moc k dispozici s vozidlem, pokud je služební nebo půjčené (ta musí být v angličtině). Bez těchto dokladů nebudete s vozidlem do země vpuštěni. Teoreticky byste měli mít také mezinárodní řidičský průkaz, i když v praxi není obvykle tento doklad vyžadován.

Hraniční přechody

Albánie sousedí s Řeckem, Severní Makedonií, Kosovem a Černou Horou. Kromě pozemních hraničních přechodů lze do země vstoupit přes některé mezinárodní letiště nebo námořní přístavy v Drači, Sarandě, Vloře nebo Shëngjinu.

Hranice mezi Albánií a Řeckem: delší čekací doby se dají čekat především v hlavní sezóně, platí, že vstupujete z EU do země mimo EU nebo naopak. Nezapomeňte také na to, že v Řecku je oproti Albánii o hodinu víc.

  • Qafë Botë / Sagiada je malý přechod v oblasti Ksamilu, kde se ani v létě nečeká dlouho. Přechod je otevřený od 6:00 do 22:00 hodin.
  • Kakavijë / Kakavia je jedním z hlavních přechodů z jižní Albánie na severozápad Řecka, na cestě ze Sarandy nebo Gjirokasteru do Ioánniny. Přechod je otevřený 24 hodin.
  • Drymades - malý přechod je určený pouze pro místní, nikoliv pro cizince.
  • Tre Urat / Mertziani menší přechod na trase z Permëtu do Konitsy je otevřený od 8:00 do 22:00 hodin.
  • Kapshticës / Kristallopigi přechod z Korče a jihovýchodní Albánie do severního Řecka je otevřený 24 hodin.

Hranice mezi Albánií a Severní Makedonií:

  • Goricë / Stenje - přechod v oblasti Prespanského jezera je otevřený pouze do 19:00 hodin.
  • Tushemisht / St. Naum - jeden z hlavních přechodů mezi oběma zeměmi se nachází na jižním břehu Ochridského jezera. Hraniční přechod využijete při cestě z makedonského Ochridu nebo Bitoly do Pogradce nebo Korče. Přechod je otevřený do 20:00.
  • Qafë Thanë / Kafasan - přechod na trase mezi Elbasanem a Bitolou je známý delší čekací dobou (hlavně v létě) a také korupcí ze strany celníků. Přechod je otevřený do 22:00 hodin.
  • Bllatë / Blato - přechod na trase z Tirany do národního parku Mavrovo je otevřený do 22:00.

Hranice mezi Albánií a Kosovem:

  • Morinë / Vërmicë - dálniční přechod se nachází na hlavním tahu z Albánie do Kosova na trase z Tirany a Kukës do Prizrenu a dále do Prištiny. Přechod je otevřený 24 hodin. Na albánské dálnici A1 vedoucí ke hranici s Kosovem se platí mýtné 5 EUR za průjezd dálničním tunelem Kalimash. Vzhledem k tomu, že v Kosově neplatí zelená karta, je nutné si na hranici koupit místní pojištění za zhruba 15 EUR.
  • Dalšími menšími přechody jsou Qafë Prush / Gjakovë a Qafë Morinë / Gjakovë.

Hranice mezi Albánií a Černou Horou: delší čekací doby se dají čekat především v hlavní sezóně. Pozor na překročení albánsko-černohorské hranice při trekingu po národním parku Prokletije, k návštěvě druhé země je potřeba povolení.

  • Muričani / Sukobin - hlavní přechod ve směru od pobřeží Černé Hory do Skadaru. Přechod je otevřený 24 hodin.
  • Hani i Hotit / Božaj - hlavní přechod mezi Podgoricou a Skadarem. Přechod je otevřený 24 hodin.
  • Vermosh / Grnčar - malý přechod v oblasti národního parku Prokletije.
  • Grabon / Zatrijebačka Cijevna - nedávno otevřený malý horský přechod v regionu Podgorice.

Mohlo by se hodit:

navrhnout změnu
Zdraví a očkování

Do této destinace si sjednejte cestovní pojištění. Nejvýhodnější pojištění najdete na e-pojisteni.cz.

Zdravotní péče v Albánii

Albánské zdravotnictví je v porovnání s Českem na nižší úrovni. Nemocnice a polikliniky najdete ve větších městech a turistických letoviscích, jejich kvalita však může být různá. V těchto zařízeních obecně chybí zdravotnický materiál, lékařské vybavení i personál. Nejlepší zdravotnické péče se vám dostane v Tiraně, v závažnějších případech se doporučuje vyhledat soukromou nemocnici.

Lékárny najdete v každém trochu větším městě.

Očkování do Albánie

Do Albánie není potřeba žádné povinné očkování. Návštěvníkům, kteří v zemi přijdou do kontaktu s volně žijícími zvířaty, se doporučuje očkování proti vzteklině. Očkování proti této nemoci a potřebný imunoglobulin nejsou v Albánii všude dostupné.

Další možná zdravotní rizika

Voda z vodovodu není všude pitná a její kvalita se navíc v průběhu roku mění. Především v horách najdete místa, kde lze vodu z vodovodu bez problémů pít, aniž byste riskovali zkaženou dovolenou, na druhou stranu vás pití kohoutkové vody může pořádně prohnat. Pokud tedy nemáte jistotu, pití neověřené vody za ten risk nestojí. Balená voda je velmi dobrá a v obchodech stojí pár korun.

(Upozornění! Informace o očkování mají pouze informativní charakter. Aktuální informace a doporučení vám poskytnou v centrech cestovní medicíny.)

navrhnout změnu
Peníze a náklady

Měna v Albánii

Národní měnou je albánský lek (množné číslo lekë). Leky se značí ALL, LEK, někdy i LKK. V oběhu jsou bankovky v hodnotě 200, 500, 1.000, 2.000, 5.000 a 10.000 leků a mince v hodnotě 1, 5, 10, 20, 50 a 100 leků. Kromě nových bankovek jsou v oběhu i starší typy bankovek, vydané v letech 1997, 1999, respektive 2008.

Pozor, v Albánii se občas můžete setkat s tím, že místní lidé stále počítají ceny ve starých lecích, což může způsobit řadu nedorozumění. Během komunismu se rozhodla vláda posílit albánskou měnu tím způsobem, že z cenovky ubrala jednu nulu. Z 1000 starých leků se tak rázem stalo 100 nových leků a ačkoli tato změna proběhla již před několika desítkami let, mnoho Albánců (především na venkově nebo v malých městech) stále uvádí cenu ve starých lecích. Aktuální kurz koruny k leku najdete zde.

Mohlo by se hodit:

Ceny v Albánii

V porovnání s většinou evropských zemí je v Albánii podstatně levněji. Záleží také na tom, kdy Albánii navštívíte a kde budete trávit většinu svého pobytu. V létě jsou ceny za ubytování v turistických oblastech nebo pronájmy aut samozřejmě na vrcholu, naopak mimo sezónu vás překvapí příjemně nízké ceny. Ubytování a jídlo je nejdražší na Albánské riviéře, tedy v části pobřeží zhruba od Vlory směrem na jih, ve zbytku Albánie a na venkově obzvlášť je o něco levněji.

Ubytování:

  • Dvoulůžkový pokoj v levnějším hotelu: 30-40 EUR
  • Dvoulůžkový pokoj v hotelu střední kategorie: 40-70 EUR
  • Jednoduchý pokoj v penzionu: cca od 15 EUR výš
  • Noc v guesthauzu v Thethu: cca 40 EUR na osobu a noc, včetně snídaně a večeře

Jídlo:

  • Točené pivo lokální produkce v restauraci střední kategorie: 200-300 ALL (zahraniční piva o něco dražší)
  • Rýžové kuličky qifqi: 300 ALL
  • Burek: 40 ALL
  • Šálek kávy: 100-200 ALL
  • Ryba v restauraci střední kategorie: 800-1200 ALL
  • Pizza: 600-900 ALL
  • Těstoviny: 500-600 ALL
  • Polévka: 300-500 ALL
  • Zeleninový salát: 200-400 ALL
  • kopeček zmrzliny: 30-50 ALL

Doprava:

  • Jízda městským autobusem v Tiraně: 40 ALL
  • Zpáteční lístek na lanovku Dajti Ekspres: 800 ALL
  • Autobus ze Skadaru do Tirany: 400 ALL
  • Autobus z Tirany do Drače: 150 ALL
  • Autobus z Tirany od Vlory: 500 ALL
  • Autobus z Tirany do Gjirokasteru: 12 EUR
  • Taxi z letiště v Tiraně do Drače: 20-30 EUR v závislosti na dopravci
  • Furgon z Tirany do Kruje: 100 ALL
  • Furgon z Tirany do Beratu: 400 ALL
  • Furgon z Tirany do Drače: 150 ALL

Vstupy a atrakce:

  • Muzeum středověkého umění v Korče, 700 ALL
  • Archeologická lokalita Butrint + muzeum, 1.000 ALL
  • Vstupné do hradu v Gjirokastře: 400 ALL
  • Lodní výlet ze Sarandy po okolních plážích: 40 EUR na osobu

Výměna peněz

Albánské leky mimo území Albánie seženete jen těžko, takže si přivezte nejlépe eura (případně jinou tvrdou měnu jako dolary nebo libry), které si vyměníte na místě v některé ze směnáren nebo bank. Stejně tak před odjezdem z Albánie zbylé leky utraťte nebo vyměňte zpátky na eura, mimo Albánii vám je pravděpodobně nikde nevymění. Peníze neměňte na letišti, kde bývá nevýhodný kurz, ale počkejte raději na směnárnu nebo banku ve městě. Ve velkých městech narazíte na směnárnu skoro na každém rohu. Ačkoli je národní měnou lek, ubytování, jídlo v restauraci, pronajaté auto, zboží ve velkých obchodech, taxi nebo třeba výlet obvykle není problém zaplatit i v eurech, i když to nemusí být vždy výhodné. Při placení v eurech vám může obchodník dát méně výhodný kurz nebo celkovou částku zaokrouhlit. Naopak kafe, burek v pekárně, jízdenku na městský autobus, ovoce u stánku, vstupné do hradu a další drobnější platby se platí v albánské měně, proto mějte vždy nějaké leky při sobě.

Bankomaty

Bankomaty různých bank běžně bez problémů najdete v každém větším městě, naopak na venkově nebo v odlehlejších oblastech na bankomat nenarazíte, proto si vezměte dostatek hotovosti. Za výběr z bankomatů se obvykle platí celkem vysoký poplatek ve výši 600 až 800 ALL. Výběr peněz bez poplatku nabízí bankomaty banky Credins.

Platby kartou

Běžní Albánci platí útratu v drtivé míře v hotovosti. Spousta míst, na kterých jste jinde v Evropě běžně zvyklí platit kartou, neumožňuje použít kreditní nebo debetní kartu. Kartou je možné zaplatit na benzínkách, ve větších hotelech nebo obchodech. V Albánii proto mějte raději vždy připravenou hotovost, ať už v lecích nebo třeba v eurech.

Spropitné

Spropitné není v Albánii povinné, pokud jste však byli s turistickými službami spokojeni, sluší se nechat pár leků navíc. Vzhledem k nízkým platům (průměrná měsíční mzda se pohybuje někde kolem 600 USD, což je asi 13.000 Kč) bude cokoli navíc vždy vítaným přilepšením. Účet v restauraci můžete zaokrouhlit. Řidiči taxi není třeba dávat žádné spropitné, ledaže byl mimořádně přátelský nebo vám s něčím pomohl. Průvodcům výletů se zpravidla nechává 10% z ceny výletu. Hotelové pokojské můžete nechat cokoli do 200 LKK za den, pokud jste byli s jejími službami spokojeni.

Devizové předpisy

Při příjezdu do Albánie platí povinnost hlásit sumu peněz, případně jakýkoli druh cenných papírů převoditelných na držitele, kovy nebo drahé kameny, cennosti a starožitnosti počínaje částkou 10 000 EUR nebo jejího ekvivalentu v jiných měnách.

navrhnout změnu
Počasí a nejvhodnější doba k návštěvě

Počasí v Albánii

Navzdory své geografické poloze není klima všude stejné, ale v různých částech Albánie se liší. Západní polovina země má středomořské klima s mírnými a vlhkými zimami a suchými a horkými léty, zatímco ve východní polovině Albánie a v horských oblastech panuje kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami. Teploty a množství srážek závisí na nadmořské výšce a vzdálenosti od moře, takže v horách na severu země je chladněji a více tu prší, v zimě pak sněží. Nejdeštivějším obdobím roku je listopad a prosinec, naopak nejsuššími měsíci jsou červenec a srpen.

Nejlepší doba pro návštěvu Albánie

Ideálním obdobím pro návštěvu Albánie je léto. Můžete se koupat v moři a zároveň trekovat v horách, ačkoli na procházky po městech a památkách může být vedro. Počítejte s tím, že v letních měsících navštěvuje albánské pláže nejvíce turistů v roce a třeba v Ksamilu je (obzvláště v srpnu) hlava na hlavě. Albánie má však tu výhodu, že i během vrcholné sezóny se tu dají najít pláže, které nejsou tak plné lidí. Pokud chcete mít jistotu a netísnit se na plážích s jinými turisty, vydejte se do Albánie v červnu nebo září, kdy je teplo a není tu tolik lidí.

Duben, květen a začátek června a pak září a říjen jsou vhodné pro poznávání měst a pěší turistiku, i když ve výše položených horských oblastech může být dost chladno a někde ještě leží sníh.

V zimě navštěvuje Albánii jen málokdo. Počítejte s tím, že řada restaurací a hotelů na plážích má během zimy zavřeno.

navrhnout změnu
Bezpečnost

Do této destinace si sjednejte cestovní pojištění. Nejvýhodnější pojištění najdete na e-pojisteni.cz.

Kriminalita

Bezpečnost v Albánii je jednou ze zásadních otázek, které turisté před cestou do této balkánské země řeší. Spousta lidí, kteří se do Albánie chystá poprvé, má vůči této zemi podvědomě obavy, které mimo jiné pramení i ze zpráv o zlých věcech, které se tu v minulosti přihodily českým turistům. Obecně vzato je Albánie turisticky bezpečnou zemí a většina Albánců je velmi pohostinná a vůči turistům vstřícná. Násilná kriminalita je spíše věcí vyřizování si vzájemných účtů mezi členy podsvětí, než že by byla namířena proti turistům.

S drobnou kriminalitou se přesto můžete setkat především ve větších městech, jako je Drač nebo Tirana, situace ale určitě není o nic horší než v Praze nebo dalších evropských městech. Je dobré dodržovat obecně známá pravidla, tedy například nenosit při sobě větší množství peněz, cennosti nebo drahou elektroniku a šperky, nenosit všechny peníze na jednom místě, nenechávat cennosti a doklady v zaparkovaném autě nebo nechodit za tmy do neznámých okrajových a spoře osvětlených částí měst. Čas od času dochází ke zneužití kreditních karet, proto nenechávejte nikoho manipulovat s vaší platební kartou a dávejte pozor na výběr peněz z bankomatů.

Na co si dát ještě pozor

Jedinou oblastí, kde je na místě zvýšená ostražitost, jsou pohraniční oblasti kolem hranice s Kosovem, známé pašováním všeho možného druhu. V blízkosti hranice s Kosovem se také může nacházet stará nevybuchlá munice a je proto vhodné se držet vyznačených cest.

Při pěších túrách v přírodě dávejte pozor na jedovaté hady. Balkán (Albánii nevyjímaje) je domovem několika druhů nebezpečných hadů, například zmije růžkaté, jejíž jed je daleko silnější než jed obyčejné zmije obecné. Ačkoli zmije růžkatá nebývá agresivní a na lidi útočí většinou jen pokud je vyprovokována, vyplatí se dávat pozor na to, kam šlapete.

Po celé zemi se pohybuje velké množství potulných psů, kteří mohou být potenciálně nebezpeční. Albánie patří k zemím, kde se vyskytuje vzteklina, proto se divokým psům raději vyhněte a rozhodně je nekrmte nebo nehlaďte.

Přírodní katastrofy

Albánie se nachází v seismicky aktivní části Evropy, kde občas dochází k zemětřesení.

navrhnout změnu
Jídlo a kultura

Albánská kuchyně

Během pobytu v Albánii poznáte, že zdejší jídla mají mnoho společného s kuchyněmi okolních zemí, zejména s řeckou, italskou, ale i tureckou. Albánská kuchyně využívá spousty zeleniny a bylinek, ať už do salátů nebo při přípravě dalších jídel. Místní zelenina je velmi chutná a navíc v biokvalitě, protože ceny umělých hnojiv a dalších prostředků jsou pro místní zemědělce a pěstitele často příliš vysoké. Z masa se hojně konzumuje hlavně jehněčí a drůbež, v restauracích u moře si můžete objednat čerstvé ryby, mušle, krevety, chobotnice a další plody moře. V horských vesnicích se vyrábí mnoho druhů sýrů. Jedním z nejznámějších sýrů je kaçkaval, který je výborný i smažený.

Z alkoholických nápojů se pije pivo, víno a pálenka raki. Mezi nejznámější albánská piva patří Elbar, Tirana nebo Korça. Albánie produkuje pro leckoho nečekaně i chutná vína. Vinná réva se pěstuje ve čtyřech regionech s odlišnou nadmořskou výškou. Králem albánského alkoholu je raki, pálenka vyráběná z vinných hroznů nebo ovoce. Raki se pije při všech možných příležitostech, při oslavách nebo jen tak mezi kamarády, kteří se sejdou u společného stolu. Pokud přijedete k někomu na návštěvu, určitě vám nabídne sklenku raki.

V Albánii je také oblíbený fermentovaný nápoj hustší konzistence, zvaný boza (také bozë), který se vyrábí z pšeničné a kukuřičné mouky. Tradice výroby tohoto nápoje sahá tisíce let zpátky a po Balkáně ji rozšířili Turci. Boza má lehce nakyslou chuť a obsah alkoholu kolem 1%.

Typická albánská jídla

  • Byrek: oblíbený slaný koláč najdete ve všech balkánských zemích, kde mu říkají burek. Byrek je skvělou snídaní nebo svačinou a koupíte jej v každém pekařství za pár leků. Název je odvozen z tureckého slova "bur" - "stočit", neboť správný burek je vyroben z tenkého listového těsta, stočeného do šneka. Můžete se ale setkat i s jinými podobami, jako jsou kapsy, taštičky nebo s burkem upečeným na plechu, podobně jako naše bublanina. Listové těsto se plní nejrůznějšími náplněmi, od masa, přes špenát až po slaný sýr.
  • Qifqi: smažené rýžové kuličky s vejcem a bylinkami.
  • Fëgesë: jídlo podobné našemu leču jsou vařené papriky, rajčata a cibule spolu s bylinkami a sýrem.
  • Japrak: vinné listy plněné masem, rýží, cibulí a bylinkami. Další z jídel hojně rozšířených po celém Balkáně.
  • Tavë Kosi: jehněčí nebo telecí maso, zapečené v kameninové misce s jogurtem a sýrem patří k nejznámějším a nejoblíbenějším pokrmům Albánie.
  • Speça të mbushura: pečené papriky, plněné směsí mletého masa, bylinek, sýra a rýže najdete snad na každém jídelním lístku po celé Albánii.
  • Qofte: grilované masové kuličky se připravují z mletého vepřového, hovězího nebo jehněčího masa, které se smísí se směsí koření, můžete se ale setkat i s vegetariánskou verzí z brambor. Qofte se podávají se spoustou krájené cibule, rýží nebo pita chlebem.
  • Pacë koke: tradiční albánské jídlo představuje polévka s masem z jehněčí hlavy.
  • Perime në Zgarë: grilovaná zelenina, nejčastěji lilky, cuketa, papriky, rajčata a cibule, sypané sýrem, jsou výborným předkrmem nebo přílohou.
  • Conlek: dušené jehněčí maso s cibulí.
  • Shish kebab: kousky masa a zeleniny napíchané na rožeň a grilované nad ohněm.
  • Sarma: vinné listy, plněné rýží, mletým masem a bylinkami.
  • Petulla: sladké koblížky, přelité medem, jogurtem nebo sypané cukrem jsou oblíbenou snídaní všech milovníků sladkého.
  • Baklava: sladký dezert známý po celém Balkánu a Orientu tvoří několik vrstev těsta s medem a ořechy.

Slovníček albánské gastronomie

  • barbun - parmice (ryba)
  • bërxollë derri - vepřová kotleta
  • bukë - chleba
  • djathë - sýr
  • ëmbëlsira - dezerty
  • gjalpë - máslo
  • karkaleca deti - krevety
  • kocë - pražma
  • koran - pstruh z jezera Ochrid
  • levrek - mořský vlk
  • merluc - treska
  • midhje - mušle
  • mish - maso (lope - hovězí, dashi - skopové, viçi - telecí, pule - kuřecí, genji - jehněčí, derri - vepřové, zgara - grilované, ziej - dušené)
  • patate - brambory
  • perime - zelenina
  • peshku - ryby
  • pjekur - pečený
  • prodhime deti - plody moře
  • pule - kuře
  • sallatë - salát
  • supë - polévka

Lidé a náboženství

Albánie má zhruba 2,9 milionů obyvatel. Kromě etnických Albánců žijí v zemi dále menšiny Srbů, Černohorců, Makedonců a poměrně velké zastoupení má řecké etnikum. Dnešní Albánie je nábožensky velmi pestrou zemí, kde pospolu žijí lidé mnoha vyznání. Těžko proto věřit, že v dobách socialismu byla Albánie vyhlášena první ateistickou zemí světa. Komunismus a víra v jakéhokoliv Boha nikdy nešly dohromady, a tak tehdejší diktátor Hodža zrušil v zemi náboženství a zároveň nechal zavřít nebo dokonce zničit mnoho kostelů, mešit nebo náboženských škol. Dominantním náboženstvím v Albánii je islám, který vyznává zhruba 60% populace, část Albánců se hlásí ke katolické nebo pravoslavné církvi a také k liberální větvi islámu, zvané bektašíja. Centrem bektašů je především Tirana. Většina Albánců ovšem nebere své náboženství nijak striktně. Narozdíl od jiných balkánských států nedochází v Albánii k žádným nábožensky motivovaným konfliktům a v zemi jsou dokonce povoleny i svatby mezi křesťany a muslimy, což je v jiných muslimských státech zcela nepřijatelné.

Kultura a tradice

Dnešní Albánie sice směřuje moderním směrem, společnost ovšem nezapomíná ani na dávné tradice. Především na venkově se stále ve velké míře dodržují staré zvyky, včetně tzv. kanunu. Kanun je staré zvykové právo, jehož kořeny sahají až do středověku a dodnes je praktikován hlavně ve venkovských oblastech severní Albánie. Jedná se o jakýsi soubor pravidel, povinností a zákonů, podle kterých se řeší spory a vztahy nejen ve společnosti, ale i v rámci rodiny. V kanunu jsou mimochodem zakotvena také pravidla pohostinnosti, která je pro Albánce příkladná, kanun ale řeší třeba i krevní mstu, která se údajně na severu Albánie praktikuje dodnes.

Pro každého Albánce je středobodem všeho jeho rodina. Pojem rodina ovšem v albánském pojetí zahrnuje celé příbuzenstvo, včetně vzdálených příbuzných. Rodina má významný vliv na to, jakým směrem se bude ubírat život jejích členů, včetně otázek koho si vezmou nebo jakou práci budou dělat. Ženy mají v tradiční albánské rodině slabší postavení a jejich hlavní rolí byla především péče o bratry a později o manžely a děti. Je proto vhodné, aby se například na cestu dotazoval muž. Můžete se setkat i se situací, kdy Albánec bude hovořit pouze s mužem, pokud bude v doprovodu ženy.

Albánie je konzervativní země a mimo turistická centra, převážně ve vnitrozemí je vhodné být adekvátně oblečen. V turistických centrech nosí i Albánky krátké sukně a tílka a k turistům jsou v naprosté většině případů velmi vstřícní, mimo turistické oblasti je vhodnější nosit dlouhé sukně a zahalená ramena a i muži by neměli ukazovat holá kolena.

Pozor, Albánci mají opačnou gestikulaci přitakání a nesouhlasu, kývání nahoru a dolu hlavou znamená nesouhlas vertikální pohyby souhlas.

navrhnout změnu
Nákupy a cla

Co koupit v Albánii

Albánie je zemí s bohatou kulturou, historií a výbornou kuchyní a lokálními gastronomickými produkty.

Jako památku na Albánii si můžete koupit nějaký suvenýr, zobrazující národní symbol země, albánskou orlici. Dvouhlavá černá orlice je vyobrazena na spoustě nejrůznějších předmětů, od magnetů po ručník, i když některé kousky nejsou zrovna vrcholem vkusu. Pokud jste kuřáci nebo chcete koupit dárek kuřákovi, můžete koupit třeba popelník ve tvaru bunkru, dalšího symbolu Albánie.

Na pouličních trzích seženete vázy, talíře a další výrobky z keramiky, zdobené albánskými vzory nebo ručně tkané koberce v různých velikostech a barvách či ručně vyráběné šperky.

Zajímavým suvenýrem z Albánie může být tradiční hudební nástroj, zvaný çifteli (čti čifteli). Drnkací nástroj podobný mandolíně má pouze dvě struny, z čehož pramení i jeho název (çift znamená "dvojitý" a tel "struna"). Melodie drnkané na çifteli uslyšíte hrát na svatbách a dalších slavnostních příležitostech.

Z lokálních gastronomických produktů si můžete koupit olivový olej, místní sýry nebo místní pálenku raki.

Kam za nákupy

Ideálním místem pro nákupy suvenýrů jsou pouliční trhy a bazary, které obvykle mívají mnohasetletou tradici. Trhy tohoto typu najdete ve městech, jako je Kruje, Gjirokaster nebo Korča.

Celní předpisy

Do Albánie můžete dovézt zboží nekomerční povahy (dárky nebo zboží pro osobní potřebu) v maximální hodnotě 300 EUR (pokud přijíždíte autem nebo autobusem), respektive 430 EUR (pokud přiletíte nebo přicestujete lodí), aniž byste platili clo. U cestujících do 15 let se tato suma snižuje na 150 EUR.

Osoby starší 17 let mohou bezcelně dále dovézt:

  • 200 ks cigaret nebo
  • 100 ks doutníčků o hmotnosti do 3g za kus nebo
  • 50 ks doutníků nebo
  • 250 g tabáku

z alkoholu pak:

  • 1 litr destilátů s obsahem alkoholu vyšším než 22% nebo
  • 2 litry vína či destilátů s obsahem alkoholu do 22 % nebo
  • 2 litry stolního vína a 10 litrů piva

Kromě toho lze dovézt maximálně 3 kg kávy pro osobní spotřebu.

Při příjezdu do Albánie a odjezdu ze země platí povinnost deklarovat sumu peněz, případně jakýkoli druh cenných papírů převoditelných na držitele, kovy nebo drahé kameny, cennosti a starožitnosti počínaje částkou 10 000 EUR nebo jejího ekvivalentu v jiných měnách.

Zakázán je dovoz omamných a psychotropních látek.

Zbraně lze dovážet pouze s příslušným povolením.

Vývoz starožitností a předmětů vyšší kulturní hodnoty podléhá povolení Ministerstva kultury.

Mohlo by se hodit:

navrhnout změnu
Praktické informace
Elektrické zásuvky

Elektřina

220 V, 50 Hz

Čas

V Albánii platí středoevropský čas a je zde tedy stejný čas jako v České republice.

Telefonní předvolba

+355

Jazyk

Úředním jazykem Albánie je albánština, tvořící samostatnou větev indoevropských jazyků. Albánština patří k nejstarším evropským jazykům a ačkoli byla ovlivněna latinou, italštinou, řečtinou, turečtinou nebo jihoslovanskými jazyky, jedná se o svérázný jazyk, ze kterého cizinec jen těžko pochopí význam, což platí o psaném textu i mluveném slovu. Albánština má 36 písmen, z čehož asi čtvrtinu tvoří spřežky jako th, sh apod. Albánština se dělí na dva dialekty, toskičtinu, kterou se hovoří na jihu země a gegštinu, kterou se hovoří především v horách na severu Albánie a také v sousedním Kosovu. Anglicky hovoří především mladí lidé nebo pracující v turistickém průmyslu. Spousta Albánců mluví i italsky, protože už za socialismu se dala v Albánii sledovat italská televize, kromě toho Albánii každoročně navštíví mnoho italských turistů.

Výslovnost albánských hlásek:

  • ç : č
  • dh : mezizubné d
  • ë : v některých slovech se zamlčuje, v jiných protahuje samohlásku, která jí ve slově předchází
  • gj : dž
  • h : ch
  • ll : l
  • nj : ň
  • q : č nebo ť
  • rr : rr
  • sh : š
  • th : th (neznělé)
  • xh : dž
  • y : jako německé ü
  • zh : ž

Malý česko - albánský slovníček:

  • Ahoj - përshëndetje (vyslov pršendetje)
  • Ahoj - çkemi (čkemi)
  • Jak se máš? - Si jeni?
  • Děkuji - Faleminderit
  • Jak se jmenuješ? - Si e keni emrin?
  • Odkud jsi? - Nga jeni?
  • Dobrou noc - Natën e mirë (vyslov naten e mir)
  • Na shledanou - Mirupafshim (vyslov mirupafšim)

Telefonování a internet

Albánie zatím není členem EU, takže by vás roaming od českých nenasytných operátorů vyšel pěkně draho. Nezapomeňte si tedy ještě před vstupem na albánské území vypnout mobilní data. Naštěstí v Albánii není problém si u místních telefonních operátorů koupit turistickou SIM kartu. SIM karty jsou k dostání v obchodech některého z operátorů, kterými jsou Vodafone, One nebo ALB Telecom. Pokud přiletíte letadlem do Tirany, můžete si kartu koupit u Vodafonu nebo ALB Telecom, kteří mají stánek v příletové hale. V Sarandě má Vodafon obchod hned na hlavní silnici u přístavu. Vodafone (www.vodafone.al) prodává turistické SIM karty s velkorysými 35 GB dat, 5000 minutami volání a 5000 SMS v rámci Albánie za 2000 ALL. Tato karta je platná 21 dnů. Pokud kartu již používáte a chcete zjistit zbývající kredit, pošlete SMS bez textu na číslo 131 nebo si stáhněte aplikaci My Vodafone. K dispozici jsou i SIM karty s 5 GB dat za 1200 ALL nebo s 15 GB dat za 1500 ALL. Podobné turistické balíčky nabízí i konkurenční operátor One (www.one.al). K registraci v obchodě budete potřebovat pas. Nechte si SIM kartu nainstalovat a zprovoznit ještě v obchodě, protože se občas stává

Co si nezapomenout

  • krém na opalování
  • sluneční brýle
  • plavky
  • dobré turistické boty pro pěší túry
  • repelent proti komárům
  • teplejší oblečení pro pobyt v horách
  • baterka pro případný výpadek elektrického proudu
navrhnout změnu
Důležité adresy a kontakty

Velvyslanectví Albánské republiky v Praze

Sněmovní 173/9, 118 00 Praha 1, tel: +420 233 370 594, fax: +420 233 313 655, email: embassy.prague@mfa.gov.al, web: www.ambasadat.gov.al/czech-republic, provozní doba úřadu: (Po-Čt) 9:00-17:00, (Pá) 9:00-15:00, konzulární oddělení (Po, St, Pá) 9:00-12:00.

Velvyslanectví ČR v Tiraně

Ambasada e Republikës se Çeke, Rruga "Skënderbej" Nr. 10, Tirana, Republika e Shqiperisë (Albánská republika), tel.: +355 42 234004, 2232117, 2258796, fax: +355 42 232159, e-mail: tirana@embassy.mzv.cz, web: www.mzv.cz/tirana, provozní doba úřadu: (Po-Čt) 7:45-16:45, (Pá) 7:45-14:15, úřední hodiny pro veřejnost: (Út, Čt) 9:00-12:00, non-stop pohotovostní linka v nouzi +355 68 4090111.

Honorární konzulát Saranda

Rruga Butrinti 45, 9701 Saranda, tel: +355 682 080 855, email: saranda@honorary.mzv.cz, provozní doba úřadu: (Po-Pá) 9:00-18:00.

Důležitá telefonní čísla

  • Policie 129
  • Ambulance 127
  • Hasiči 128
  • Dopravní policie 126
  • Mezinárodní nouzová linka 112
navrhnout změnu
DOPRAVA
UBYTOVÁNÍ
UDÁLOSTI A AKCE
AKTIVITY

Nejlepší nabídky pro cestovatele